Diabetes mellitus

Jedná se o metabolické onemocnění, při kterém naše tělo nedokáže efektivně hospodařit s cukrem – glukózou.

Diabetes mellitus

Diabetes mellitus
Příčiny diabetu

Základní příčinou je neschopnost produkovat nebo efektivně využívat hormon inzulín. Inzulín je peptidový hormon produkovaný Langerhansovými ostrůvky pankreatu. Jeho úkolem je řídit látkovou přeměnu a jako jediný hormon snižuje hladinu glukózy v krvi.

Sekrece inzulínu do krevního řečiště závisí na hodnotě glukózy. Vyšší koncentrace glukózy v krvi má za následek vyloučení inzulínu do krve. Inzulín se naváže na inzulínový receptor v buňce, kde následně dochází ke spuštění kaskádové reakce, dále k otevření glukózového transportéru, pomocí kterého se glukóza dostane do buňky. Část glukózy buňka využije na energetický metabolismus a část promění na zásobní cukr – glykogen. Tímto způsobem se sníží množství glukózy v krvi a zároveň je inhibována produkce inzulínu pankreatem.

Inzulín se naváže na inzulínový receptor v buňce, kde následně dochází ke spuštění kaskádové reakce, dále k otevření glukózového transportéru, pomocí kterého se glukóza dostane do buňky.

Co se stane, pokud je funkce inzulínu nedostatečná?

Při nedostatečné funkci inzulínu dojde k narušení transportu glukózy do buňky. V krvi bude glukózy nadbytek a v buňce nedostatek.

Varovné příznaky cukrovky

  • časté močení
  • zvýšený pocit žízně
  • hlad
  • úbytek hmotnosti
  • špatné hojení ran
  • opakované infekce (urogenitální, kožní)
  • Diabetes mellitusúnava
  • ztráta zraku
  • svědění těla
  • zápach acetonu (zejména z dechu)
  • bolesti břicha

Výše uvedené příznaky jsou častější u DM 1. typu – u DM 2. typu mohou chybět nebo se objevovat v menší míře. V případě výskytu varovných příznaků je doporučeno vyhledat lékařskou pomoc.

Diagnostika DM

Samotná diagnostika je založena na prokázání hyperglykémie za stanovených podmínek, tzn. opakované měření glykémie z venózní plazmy v různých dnech.

Sledované parametry:

  • přítomnost příznaků diabetu + náhodná glykémie (kdykoliv během dne) ≥ 11,1 mmol/l
  • glykémie nalačno (po 8 h hladovění) ≥ 7,0 mmol/l
  • glykémie ve 120. minutě orálního glukózového tolerančního testu (oGTT) ≥ 11,1 mmol/l

Jaké typy diabetu rozlišujeme?

Diabetes 1. typu:

  • nejčastěji postihuje děti a dospívající, může se však projevit v každém věku
  • je typický absolutním nebo velmi výrazným nedostatkem inzulínu

Tělo si vytváří protilátky proti vlastním beta-buňkám v Langerhansových ostrůvcích a postupně je ničí. Pacienti s DM 1. typu jsou proto odkázáni na podávání inzulínu.

Diabetes mellitusDiabetes 2. typu

  • vzniká v důsledku nerovnováhy mezi syntézou inzulínu v pankreatu a jeho využitím cílovými tkáněmi, případně díky nedostatečné citlivosti tkání na inzulín (tzv. inzulínová rezistence) vedoucí k hyperglykémii.
Rizikové faktory pro vznik DM 2. typu:
  • genetická predispozice
  • obezita
  • faktory vnějšího prostředí
  • stres
  • nedostatek pohybu
  • nadměrná konzumace jídla

Léčba pacientů s tímto typem cukrovky spočívá v podávání antidiabetik, které snižují hladinu glukózy v krvi – u těžko kompenzovaných pacientů se přechází na inzulínovou terapii.

Gestační DM (těhotenská cukrovka)

  • vyskytuje se přibližně u 3–4 % těhotenství – ve většině případů se po porodu vrací do normálu
  • pacientky jsou léčeny podáváním inzulínu

Ostatní typy cukrovky

  • onemocnění pankreatu, cukrovka vyvolaná užíváním některých léků, dědičné poruchy beta-buněk, dědičné poruchy inzulínu…
Důležitá je přiměřená fyzická aktivita, která zlepšuje činnost kardiovaskulárního systému a zvyšuje citlivost tkání na inzulín (ideální je aerobní cvičení – 5× týdně).

Diabetes mellitus a životospráva

Cukrovku, stejně jako některá další onemocnění, nelze úplně vyléčit. Avšak za pomoci správné životosprávy a farmakoterapie lze snížit hladinu glukózy v krvi na normální hodnotu, tím předcházet vzniku komplikací a zlepšit tak kvalitu života pacienta.

Samotná dieta by měla být vyvážená a pestrá.
Mezi její zásady patří tyto:

  • nízký příjem tuků – méně než 30 % energetického příjmu (je nutné snížit hlavně nasycené tuky)
  • omezení soli (méně než 5 g soli denně)
  • optimální příjem bílkovin – zhruba 10–15 % denního energetického příjmu (50 % rostlinných a 50 % živočišných bílkovin)
  • zvýšený příjem vlákniny – okolo 25–35 g denně
  • zvýšený příjem komplexních cukrů – > 55 % daného energetického příjmu, nutno omezit jednoduchý cukr
  • snížení příjmu alkoholu – méně než 30 g denně
  • optimální příjem tekutin – 2–3 l denně
  • rozdělení jídel do 3–4 denních porcí

Diabetes mellitusJe třeba nezapomínat na individualitu každého pacienta, proto i úprava životosprávy by měla být vždy individuální.

Self-monitoring glukózy v krvi (= kontrola hladiny glukózy v krvi)

K samotnému měření slouží tzv. glukometr.

Vzhledem k tomu, že se glykémie během dne mění, měl by si každý pacient vést glykemický profil. Rozlišujeme 2 typy profilu:

  • Malý glykemický profil – 3–4 měření před hlavními jídly a před spaním
  • Velký glykemický profil – 8 měření denně – před hlavními jídly a 2 hodiny po nich, před spaním a ve 3 hodiny ráno

Cílem je vždy upravit výkyvy glykémie pacienta a dosáhnout normoglykémie.

PharmDr. Patrícia Čečková


 

 

Odběr novinek

Přihlaste se k odběru novinek Moje lékárna:


Informace o zasílání novinek
S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Navíc ani korunu!

Podívejte se na naši novou TV reklamu