Deprese

Deprese

Klinický obraz

Projevy deprese se zpravidla liší. Společným základem je smutek a neschopnost prožívat radost. Člověk trpící depresemi je pasivní a má pocit beznaděje.

DepreseMezi typické projevy patří:
  • poruchy spánku
  • poruchy soustředění a učení
  • únava a vyčerpání
  • nezájem o běžné činnosti
  • snížená chuť k jídlu
  • sebevražedné myšlenky
  • plačtivost
  • pokles libida

Od období smutku se deprese zpravidla liší délkou trvání, intenzitou, ale také nepřiměřeností s ohledem na podnět.

Podle závažnosti dělíme deprese na lehké, středně těžké a těžké depresivní poruchy, které bývají někdy doprovázeny psychotickými příznaky (tzv. bludy).

Podle původu rozlišujeme deprese endogenní (způsobené poruchou neurotransmiterů) a exogenní (důvodem je některá z vnějších příčin, např. trauma, nemoc, úmrtí).

Modely deprese

Podle závažnosti dělíme deprese na lehké, středně těžké a těžké depresivní poruchy, které bývají někdy doprovázeny psychotickými příznaky (tzv. bludy).
Etiologie a patologie nejsou doposud zcela objasněny. Jedná se o multifaktorové onemocnění, na jehož vznik mají vliv různé biochemické, genetické a psychologické aspekty.
  • Genetické – nedědí se porucha jako taková, ale tzv. predispozice, tzn. vyšší náchylnost k depresi.
  • Biochemické – nerovnováha mezi hladinou a funkcí neurotransmiterů; jedná se o látky, které přenášejí vzruchy mezi nervovými buňkami.
    Mezi hlavní neuromediátory patří serotonin, dopamin a noradrenalin.
  • Psychologické – př. sociální faktory.

 

Diagnostika deprese

V rámci diagnostiky deprese se zpravidla vychází z tzv. Mezinárodní klasifikace nemocí (zkr. MKN). Jedná se o klasifikaci vydávanou WHO (Světová zdravotnická organizace), která pojmenovává známá onemocnění, přičemž každému z nich přiděluje samostatný kód sestávající z písmena a kombinace čísel.
K rychlému screeningu mohou pomoci také různé sebeposuzovací dotazníkové metody (Zungova škála deprese, PHQ a jiné).

Terapie deprese

Hlavním cílem léčby je potlačit akutní příznaky deprese a dosáhnout remise.
Pokračovací léčba – jejím cílem je udržet pozitivní trend a zabránit vzniku relapsu.
Profylaktická léčba – zabraňuje znovuobjevení příznaků.

Farmakoterapie

Lékem 1. volby v terapii deprese jsou tzv. antidepresiva. Jedná se o látky modulující dysbalanci neurotransmiterů. Plného účinku dosahují v průběhu 2–6 týdnů od začátku užívání.
  1. SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) – zvyšují množství serotoninu na synapsích, např. citalopram, escitalopram, fluoxetin, fluvoxamin, sertralin, paroxetin.
  2. TCA (tricyklická antidepresiva) – blokují zpětné vychytávání serotoninu, dopaminu a noradrenalinu. Jejich nevýhodou je působení na další receptory a s nimi spojené nežádoucí účinky (sucho v ústech, zácpa, útlum, spavost, porucha sexuálních funkcí, arytmie a další), např. amitryptilin, imipramin, klomipramin, dosulepin.
    Deprese
  3. SNRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu) – používají se jak v terapii deprese, tak v terapii chronické bolesti, např. duloxetin, venlafaxin.
  4. SARI (serotoninový agonista a parciální inhibitor zpětného vychytávání serotoninu), např. trazodon.
  5. DNRI (inhibitor zpětného vychytávání dopaminu a noradrenalinu) – zvyšuje koncentraci dopaminu a noradrenalinu na synapsích, např. bupropion.
  6. NaSSA (noradrenergní a specificky serotoninergní antidepresiva) – charakteristický je výrazný hypnotický účinek, pozitivní ovlivnění architektoniky spánku a anxiolytický efekt, např. mirtazapin.
  7. IMAO (inhibitory monoaminooxidázy) – např. moklobemid.
  8. Extrakt z třezalky – používá se v terapii lehkých forem depresí, nevýhodou je interakce s mnoha jinými léčivy a fotosenzitivita.
  9. Ostatní antidepresiva – např. vortioxetin, tianeptin, agomelanin.
    Anxiolytika* | Hypnotika*
    *Rychlá symptomatická úleva od akutních symptomů, vysazují se postupně.
    Antipsychotika – slouží ke zklidnění agitovaných pacientů s bludy.
Další metody používané v terapii deprese
  • Psychoterapie – aktivní/podpůrná terapie
  • Fototerapie – léčba ostrým světlem
  • Tělesná aktivita
  • Spánková deprivace
  • Elektrokonvulzivní terapie

PharmDr. Patrícia Čečková


 

 

Odběr novinek

Přihlaste se k odběru novinek Moje lékárna:


Informace o zasílání novinek
S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Navíc ani korunu!

Podívejte se na naši novou TV reklamu