Ústní hygiena

Zubní kartáček, mezizubní kartáček, zubní nit, ústní voda… V dnešní době existuje spousta možností, jak se starat o své zuby, aby byly zdravé a krásné. Jste věrní svému manuálnímu zubnímu kartáčku a mentolové pastě, anebo vaše denní rutina spočívá ve více krocích?

Ústní hygiena

Zubní povlak je film tvořený bakteriemi, slinami, odumřelými buňkami a zbytky potravy. Tvoří se na zubech, dásních, rovnátkách a zubních náhradách. Přispívá k rozvoji zubního kamene, zubního kazu či dokonce zánětlivých onemocnění ústní dutiny.
Správná ústní hygiena redukuje zubní plak a spolu s pravidelnou návštěvou zubního lékaře (nejlépe 2× ročně) vede k prevenci onemocnění dutiny ústní.
Základ celé ústní hygieny tvoří zubní kartáček. Je vhodné jej měnit zpravidla každé 2 až 3 měsíce.

Správná ústní hygiena redukuje zubní plak a spolu s pravidelnou návštěvou zubního lékaře (nejlépe 2× ročně) vede k prevenci onemocnění dutiny ústní.

Podle účelu rozlišujeme několik základních druhů:

Zubní kartáček na každodenní použití:
  • velikost hlavy – pro dospělé maximálně 2,5 cm
    (pro děti maximálně 1,5 cm),
  • štětiny – hustě osazené, stejná délka a zaoblený konec,
  • rukojeť – pevná, přibližně 20 cm dlouhá.

Čím měkčí kartáček zvolíte, tím lépe a šetrněji vyčistíte oblast okolo zubních krčků, kde dochází k největšímu usazování zubního plaku. Máte-li citlivé zuby nebo dásně, doporučuje se používat velmi měkké kartáčky, případně kartáčky sonické. S tvrdšími kartáčky zacházejte opatrně. Při nesprávné technice čištění hrozí poškození dásní a opotřebování zubní skloviny. Z tohoto důvodu na kartáček nikdy netlačíme.

Ústní hygienaZubní kartáček na rovnátka – jedná se o unikátní typ kartáčku, který má prostřední řadu štětin zkrácenou.

Jednosvazkový zubní kartáček (solo) – jak už samotný název napovídá, tento kartáček je tvořený malým svazkem štětinek. Jeho nespornou výhodou je malá plocha, která slouží na dočištění špatně dostupných míst v dutině ústní (např. zadní stoličky).

Ústní hygiena

Mezizubní hygiena

Slouží k čištění mezizubních prostorů. Do této skupiny řadíme hlavně mezizubní kartáček a zubní nit. Mezizubní prostory čistíme alespoň jednou denně, a to ideálně večer před čištěním zubů.

Na čištění velmi úzkých mezizubních prostor je vhodné použít zubní nit, případně tzv. flosspicky (hovoříme o jednorázových párátkách se zubní nití). Jste-li začátečník, upřednostněte voskovanou zubní nit před nevoskovanou z důvodu jednodušší manipulace.

Prostory mezi korunkami, pod můstky nebo implantáty nejčastěji čistíme pomocí speciálních zubních nití, tzv. superfloss.

TIP PRO VÁS:
na čištění těžko dostupných mezizubních prostorů je vhodné použít kartáčky s rukojetí (Tepe Angle), případně držáky, do kterých si kartáček vložíte (např. Curaprox Holder).


Běžné mezizubní prostory čistíme mezizubním kartáčkem. Ideální velikost mezizubního kartáčku je taková, kterou je prostor mezi zuby těsně vyplněný, aby došlo k odstranění všech nečistot. Příliš malý kartáček je neúčinný a příliš velký může naopak způsobit podráždění dásní. Mezizubní kartáček zavádíme pod šikmým úhlem a provádíme čištění pomocí jemných pohybů dopředu a dozadu. Dbáme také na používání z vnější i vnitřní strany. V průběhu čištění kartáček důkladně oplachujeme vodou.


Ústní hygiena u dětí:

  • Kolem 1. roku života by měla proběhnout první návštěva zubního lékaře, poté pravidelně v půlročních intervalech. Dítě si tak postupně zvyká na svého doktora.
  • Do 1. roku čistíme ústní dutinu bez použití pasty. Na první zoubky používáme tzv. prsťáček a postupně přecházíme na měkké dětské kartáčky. Děti zároveň učíme správné technice čištění včetně následného dočištění.
  • Od 1. roku je pak možné použití zubní pasty, zejména s nízkým obsahem fluoridů. Kartáček pastou pouze jemně „umažeme“.
  • Po 3. roku by dávka pasty neměla překročit velikost hrášku.
  • V období prořezávání stálého chrupu je zvýšené riziko vzniku zubního kazu. Je proto nutné dbát na zvýšenou zubní hygienu. Zároveň se doporučuje po vyčištění dětem zuby důkladně dočistit.
TIP PRO VÁS:
na detekci zubního plaku existují speciální tablety nebo roztoky. Jejich výhodou je možné použití i u dětí. Jsou schopné plak obarvit, čímž lépe znázorní nedostatečně vyčištěná místa.

Zubní pasty

Nejdůležitějším krokem v ústní hygieně je mechanické odstranění zubního povlaku (jinak také plaku). Samotná zubní pasta však není schopna tuto práci odvést za nás.

Významnou složkou v zubních pastách jsou tzv. fluoridy (organické a anorganické). Příznivě podporují remineralizaci zubní skloviny, zvyšují její odolnost vůči sníženému pH a chrání náš chrup před vznikem zubního kazu. Zubní pasty s obsahem fluoridů snižují při pravidelném používání kazivost zubů o 20 až 30 %.

Podle obsahu sloučenin fluoru se zubní pasty dělí na:

  • Ústní hygienapasty pro předškoláky
  • (s obsahem 250–550 ppm),
  • pasty pro školáky – juniory (500–1000 ppm),
  • běžné zubní pasty pro dospělé (1000–1500 ppm),
  • terapeutické zubní pasty (1800–2500 ppm).

Kromě fluoridů má remineralizační a desenzibilizační schopnost také sloučenina hydroxyapatitu, která je rovněž obsažená v zubních pastách. Tvoří základní stavební složku zubních tkání a podílí se na jejich tvrdosti.
K odstranění povrchového zabarvení zubní skloviny slouží zubní pasty s bělícím účinkem. Opakovaným používáním dodají zubům světlejší odstín. Obsahují např. aktivní uhlí, sloučeniny peroxidu a různé typy enzymů.

Na zmírnění projevů zánětu a krvácení si vybíráme zubní pasty s obsahem protizánětlivých a adstringentních přísad. Mezi ně patří jednak extrakty z heřmánku pravého, řepíku lékařského nebo šalvěje lékařské, ale také sloučenina chlorhexidin s významným protizánětlivým účinkem.

PharmDr. Patrícia Čečková


 

 

Odběr novinek

Přihlaste se k odběru novinek Moje lékárna:


Informace o zasílání novinek
S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Navíc ani korunu!

Podívejte se na naši novou TV reklamu