Jak to chodí v lékárně

Pro někoho představuje provozování lékárny pouze byznys a někteří majitelé lékáren chápou profesi lékárníka pouze z komerční stránky. Tento směr se ujal především v místech velkých nákupních center a majitelé se inspirovali americkými drugstore. Pacient zde má možnost nákupu volně prodejných LP, kosmetiky, doplňků stravy a dalšího zboží bez interakce s lékárníkem či farmaceutickou asistentkou.

Naproti tomu jsou zde i lékárny, které by si chtěly zachovat charakter poradenského střediska a aplikovat tak pravidla lékárenské péče do širší praxe. Moderní praxí je plné využití sdíleného lékového záznamu, na základě kterého jsme schopni zachytit a vyřešit lékové a potravinové interakce, kontraindikace a snažit se pacienta plně motivovat k léčbě. Komerčně působící lékárny však tyto ostrůvky lékárenské péče v dnešním legislativním prostředí silně přebíjejí. Jedním z řešení by pak bylo určitě nastavení pevných doplatků, kdy by se lékárna na základě této legislativní úpravy mohla chovat více jako zdravotnické zařízení než jako obyčejný obchod a konečně bychom jako lékárníci mohli předvést své stavovské lékárenské umění v praxi. Nestálo by pak celé lékárenství na slevách z doplatku, klientských kartách a sbírání věrnostních bodů.

Na volném prodeji se často s farmaceutickou asistentkou věnujeme samoléčení, což je považováno za léčení lehkých zdravotních potíží prostřednictvím volně prodejných léků.

Co je to lékárna a jaké jsou její funkce

Podle zákona č. 86/1992 Sb. je lékárna zařízení léčebně preventivní péče, které se specializuje na přípravu či výdej LP a výdej zdravotnických prostředků.

1. Zásobovací – hlavním úkolem lékárny je zabezpečit zboží pro pacienty.
2. Výdejní – poskytnout a vydat léčivý přípravek, zdravotnický prostředek či ostatní sortiment parafarmaceutik pacientům.
3. Příprava LP – zhotovování léčivých přípravků oprávněnými osobami v lékárně nebo na dalších pracovištích, kde lze LP připravovat (nukleární medicína nebo mikrobiologická oddělení v nemocnicích).
4. Informační a konzultační – poskytovat potřebné informace, v dnešní době je to nejdůležitější funkce a možnost dalšího rozvoje lékárenství.
5. Kontrolní – kladen důraz na kvalitu, bezpečnost a účinnost zvoleného léčiva.
6. Administrativní – v neposlední řadě je kladen důraz na správnou dokumentaci a archivaci všech činností prováděných v lékárně.

Výdej na recept, co je to dispenzační minimum a jak by mělo vypadat

Dispenzační minimum je krátká výstižná informace, kterou při vydávání léků v lékárně poskytuje magistr nebo farmaceutický asistent pacientovi. Přispívá ke správnému užívání léků.

1. Lékárna by měla být uzpůsobena pro diskrétní rozhovor mezi pacientem a lékárníkem.
2. Při dispenzaci bychom pacienty, kteří nejeví zájem, měli namotivovat k užívání svých léčivých přípravků. V dobré psychické pohodě se rozhovor vede lépe, a navíc částečně dokáže pomoci i tzv. placebo efekt.
3. Každý pacient je originál, lékárník by proto měl zvážit, jaké informace a v jakém množství podá pacientovi při rozhovoru.
4. Lékárník by měl vysvětlit, jak správně užít léky, jak správně manipulovat se zdravotnickými pomůckami a zároveň by měl odpovědět na otázku, proč je užívání nebo používání důležité a jaké jsou výhody pro pacienty.
5. Informace nebo rada má být vždy správná, srozumitelná, jednoznačná a hlavně jednoduše vyřčena.
6. V lékárně by měla být vyčleněná část nebo konzultační místnost pro osobní rozhovor, pokud si ho pacient přeje.
7. Alfou omegou celého dispenzačního minima je fakt, že farmaceut poskytne slovní nebo písemnou informaci k vydávaným lékům, informuje o jejich správném užívání, interakcích s potravou či dalšími léky a dalších vlastnostech, které jsou nezbytné pro dosažení správného a bezpečného účinku. Chceme maximalizovat účinek správného užití a minimalizovat riziko užití nesprávného.

Volný prodej a co je to samoléčení

Na volném prodeji se často s farmaceutickou asistentkou věnujeme samoléčení, což je považováno za léčení lehkých zdravotních potíží prostřednictvím volně prodejných léků, tzn. léků, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Tyto léky nekupujeme na základě předchozí návštěvy lékaře. Samoléčení slouží k podpoře a upevnění zdraví, prevenci, léčbě menších onemocnění a poranění. Pokud jsme chronicky nemocní a známe dobře svou nemoc (tzn. nevyskytne se nový symptom), je vhodné i v tomto případě využít samoléčení. Po poradě s lékárníkem nebo asistentkou je vhodné samoléčit bolesti, mykózy, rýmu, nachlazení, horečku, zvracení, průjem, zácpu či jiné méně závažné problémy.

POZOR! Některé symptomy evokují vážnější onemocnění a tento problém není vhodný pro samoléčbu. Jedná se o tyto případy:

• doba samoléčení je delší než týden (u dětí méně),
• objeví se nežádoucí účinky LP,
• silná bolest, která nereaguje na nasazená analgetika,
• psychicky nemocný pacient, který není schopen pochopit výhody jeho léčby,
• symptom jako náhle vzniklá bolest, který je pro správně zaléčeného chronického pacienta nový,
• všechny další vzniklé situace, které lékárník nebo farmaceutická asistentka vyhodnotí jako nevhodné pro samoléčbu.

PharmDr. Ondřej Žák, Lékárna SANO Rychvald