157

Naprostá většina lidí se uzdraví silami vlastního organismu

Lékárny, které jsou sdružené v projektu Moje lékárna, se věnují problematice stárnutí populace pravidelně, intenzivně a systematicky. Díky spolupráci s Českou gerontologickou a geriatrickou společností deklarují tyto lékárny kompetentnost a připravenost svých zaměstnanců v otázkách zdravotních, ale i sociálních potíží seniorů, kteří tvoří téměř dvě třetiny všech zákazníků lékáren. Zapojeným lékárnám jsou udělovány certifikáty "Moje lékárna pečuje o seniory" potvrzující jejich odbornou úroveň v péči o seniory. Odborníkem, který na projektu již několik let s Mojí lékárnou spolupracuje, školí personál a podílí se na edukačních materiálech pro zaměstnance i zákazníky lékáren, je doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., ředitelka Gerontologického centra v Praze 8, zakladatelka Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče a odborný garant Studií dlouhověkosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.

Jak je to s COVID-19 a rizikovostí seniorů? Na téma „Nový koronavirus a starší lidé“ si připravila doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. přednášky pro zdravotníky i laickou veřejnost. To nejdůležitější z jejího sdělení Vám nyní předkládáme v souhrnném článku.

Jak je to s COVID-19 a rizikovostí seniorů? Na téma „Nový koronavirus a star- ší lidé“ si připravila doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. přednášky pro zdravotníky i laickou veřejnost.

JSME VŮČI VIRU NAIVNÍ, NE VŠAK BEZRADNÍ

Od prosince loňského roku, kdy se v čínské provincii Chu-pej, ve městě Wu-chan, objevily první případy pneumonie neznámého původu, se obyvatelé všech kontinentů potýkají s nákazou nemocí COVID-19. Jako původce byl identifikován koronavirus SARS-CoV-2. Onemocnění má u 80 % pacientů mírný průběh, s věkem a chronickým onemocněním však narůstá pravděpodobnost těžšího průběhu a zhoršuje se prognóza, tedy to, jak bude onemocnění a jeho léčba probíhat. Proto jsou celosvětově za nejrizikovější skupinu považováni lidé v zařízeních dlouhodobé péče.
„Ani zde bych nepodléhala panice, neboť víme, že v podobných zařízeních pobývají lidé s letitým, často velmi závažným onemocněním. Je tedy logické, že riziko je u nich samozřejmě vyšší. Přesto se mnoho z nich z nákazy uzdraví,“ říká MUDr. Holmerová.

Čím je SARS-CoV-2 specifický a čím obyčejný?

Nový typ koronaviru, který způsobil současnou pandemii, je ze zvířecí říše. Lidský organismus se s ním zatím nesetkal, jsme tedy vůči němu tzv. naivní. Specifické je také to, kolik nových informací o něm denně přijímáme „v přímém přenosu“. V historii tato situace nemá obdoby. Přitom na něm můžeme nalézt i něco zcela obyčejného: 80 % onemocnění probíhá jako běžné respirační potíže (zvýšená teplota, zhoršené dýchání, kašel). Důležité také je, že největší část nakažených se viru ubránila přirozenou cestou díky své imunitě. Infekce se šíří nejčastěji kapénkovým přenosem jako u sezonních respiračních onemocnění. Přenáší se ale i cestou přímého kontaktu – podání rukou, ulpění viru na předmětech denní potřeby apod.
Víme, že počet závažně nemocných a počet zemřelých kopíruje křivku výskytu. Letalita (smrtnost) se pohybuje kolem 4 %, ale pravděpodobně bude nižší (cca 1 %), neboť některé státy netestují plošně nebo v dostatečné míře. Konečné číslo ukáže až čas. Počty úmrtí jsou nyní spíše nadhodnocené, navíc nelze přesně určit, zda je COVID-19 primární příčinou smrti. Ve srovnání s jinými onemocněními, která způsobují lokální nebo rozsáhlejší epidemie, se smrtnost COVID-19 nezdá tak alarmující. Věděli jste, že „obyčejná“ chřipka má u nás na svědomí 1500 úmrtí ročně? Že na tuberkulózu, jejíž bacily nosí čtvrtina lidí na světě, zemře ročně 1,5 milionu lidí? Přesto nelze riziko nákazy COVID-19 podceňovat, zejména u starší populace, která v sobě zahrnuje také největší počet rizikových skupin chronicky nemocných. Horší prognózu infekce mají senioři (věk je rizikový faktor), lidé s poruchou imunity, s obezitou, diabetem, kardiovaskulárními chorobami, onkologičtí pacienti, lidé s respiračním onemocněním. Smyslem ochranných opatření by mělo být zmírnění rizika nákazy u těchto skupin obyvatelstva. Pozornost by se měla soustředit právě na ty nejrizikovější, ne na ochranu většinové populace, která samozřejmě infikována být může, ale s vysokou pravděpodobností bude jejich onemocnění probíhat s lehčími příznaky i následky. Tímto postupem se omezí počet závažných průběhů COVID-19.

(Nejen) psychická odolnost ve složité době

Imunologové radí eliminovat stres, který silně poškozuje imunitní systém. Psychická odolnost je v době pandemie nesmírně důležitá. Přichází změny zaběhlého denního režimu, stylu našeho života. Máme pocit nejistoty, vše se rychle mění, přicházejí nové informace, nová doporučení, nová nařízení. Roste v nás pocit ohrožení, neboť si svá zdravotní rizika nebo věk uvědomujeme. I tato situace je pro nás nová – odvykli jsme hrozbě epidemií a pandemií díky tomu, že žijeme v zemi s kvalitní zdravotní péčí, s preventivními programy apod. Naše předchozí generace byly zvyklé, že epidemie přicházejí a odcházejí. My ale známe antibiotika a antivirotika a spoléháme se na jejich účinek. Zvykli jsme si na „všemocnost“ medicíny. Nyní nás to, že nemáme rychlé řešení problému, vyvádí z rovnováhy.

Co dělat, jak se zachovat?

Měli bychom mít na věc realistický pohled: ano, je to vážné onemocnění, ale u naprosté většiny lidí proběhne buď bez příznaků, nebo jako lehká viróza.
Měli bychom být empatičtí, podporovat okolí, poskytovat pochopení a pomoc potřebným.
Neměli bychom panikařit, ignorovat alarmismus (titulky a výkřiky typu: katastrofa, tragédie, smrtící epidemie, stav ohrožení aj.).
Určitou míru stresu prožívá každý z nás, jde o normální odpověď na složitou situaci. Měli bychom však vynaložit vědomé úsilí, abychom se s ní vyrovnali. Odolnost vůči stresu lze budovat pomocí
3 pilířů:
  1. Snažme se dané situaci porozumět – v čem jsou rizika, kde jsou pozitiva a zdroje, jak je možné získat pomoc?
  2. Když porozumíme, přenést vědění do jednání, čímž ovládneme sebe i situaci: jak se mohu nejlépe k danému problému postavit, jak jednat?
  3. Vycházet s lidmi i se sebou samým – komu mohu pomoci, kdo pomůže mně?

Naprostá většina lidí se uzdraví silami vlastního organismu

Následky nadměrného stresu se projeví úzkostí a strachem o sebe a své blízké, depresí. Mohou se dostavit poruchy spánku a stravování (hladovění nebo přejídání), potíže se soustředěním. V důsledku stresu se mohou zhoršit chronické zdravotní obtíže (vysoký tlak, diabetes aj.). U někoho se může rozvinout návykové chování (alkohol, léky aj.).

Co dělat pro psychickou pohodu?

Měli bychom dbát na strukturovaný rozvrh denních aktivit, aby se nám v karanténě či dobrovolné izolaci tzv. nerozpadl den: vstávat, jíst, sledovat zprávy, vařit, cvičit vždy v určitou dobu. U zpráv o epidemii trávit jen určitý čas, a to pro získání důležitých informací. Neutápět se v katastrofických scénářích. I doma bychom neměli přestávat dbát o svůj zevnějšek, abychom si nenastavili „pyžamový“ režim. Dobré je zařadit do denního plánu cvičení nebo vycházky. Návodů na domácí cvičení je na internetu celá řada. Digitální doba přináší nyní, kdy není doporučen osobní kontakt mezi lidmi, možnost komunikace s rodinou a přáteli přes email, skype apod. Sociální vazby tedy díky telefonu nebo internetu nemusí být zpřetrhány. Čas, který musíme trávit doma, bychom měli také věnovat svým zálibám, četbě, koníčkům, které jsme díky pracovnímu tempu opustili… Dělat si zkrátka drobné radosti.

Naprostá většina lidí se uzdraví silami vlastního organismu

OPATŘENÍ MAJÍ SMYSL

Dnes a denně jsou nám předkládána doporučení, jak se chránit, jak se chovat, abychom riziko nákazy snížili na minimum. Drtivá většina z nás je s tím v naprostém souladu a dodržujeme jak hygienická, tak společenská opatření plynoucí z epidemie. Nezapomínejme ale na pravidlo, že nejen lidé, ale také předměty, u kterých hrozí kontaminace, musí projít „karanténou“. Nové věci, které si doneseme domů, necháme chvíli ležet bez doteků, poté vydesinfikujeme, pak případně omyjeme.

V opatřeních hledejme smysl a nepodléhejme nesmyslům. Jít ven? Ano! Nezavírat se, když můžeme jít na zahrádku nebo do lesa, kde nepředpokládáme další osoby. Kdyby ano, máme připravenou roušku.

Když onemocní senior

Typické projevy onemocnění COVID-19 mohou být zejména u nejvyšších věkových skupin (80+) minimální nebo zcela chybět. Příkladem je zvýšená teplota, která se nemusí objevit u lidí, kteří užívají v pravidelné medikaci analgetika či antirevmatika. Ani ztráta čichu a chuti nemusí být výrazná, protože s věkem smysly slábnou. Naopak se mohou vyskytnout tzv. celkové a vzdálené příznaky, které jsou typické pro vyšší věk. Jde o jakékoli zhoršení celkového psychického či tělesného stavu. Těmto příznakům je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Ovšem ani u nejstarších lidí nemusí nemoc COVID-19 probíhat vždy závažně. Kdybychom ale u starších lidí čekali na typické příznaky, mohli bychom promarnit čas pro zavedení neodkladných opatření. Pravidlem číslo jedna je pro pacienta v domácí péči odpočinek. Od samého počátku onemocnění, i když probíhá mírně, je třeba šetřit síly na případnou druhou fázi nemoci. Dvoufázový průběh virového onemocnění není vzácností ani u jiných viróz, proto je psychický i tělesný odpočinek nutností k jejich zvládnutí. I přes klidový režim je důležité nezapomínat na dostatečnou výživu (kalorie, vitaminy C a D) a hydrataci (dostatek tekutin). Pacient by měl být rovněž připraven na situaci, kdy v důsledku zhoršení stavu dojde k jeho hospitalizaci.

Naše předchozí generace byly zvyklé, že epidemie přicházejí a odcházejí. My ale známe antibiotika a antivirotika a spoléháme se na jejich účinek.

Co udělat?

  • Připravit si osobní věci, léky a telefonní čísla nejbližších osob pro případ hospitalizace.
  • Sepsat si seznam pravidelné medikace.
  • Zajistit si (přiměřené, nikoli nadbytečné) zásoby jídla a hygienických potřeb pro období nemoci, eventuálně i po návratu z nemocnice, pokud dojde k nařízení karantény.
  • Zajistit si na potřebnou dobu nemoci a eventuálně po návratu z nemocnice osobu, která bude prostředníkem se světem mimo domov (donášky).
  • Zachovat dobrou mysl a věřit, že vše dobře dopadne. „To je pravda, protože naprostá většina lidí se uzdraví vlastními silami – tedy silami vlastního organismu,“ uzavírá Iva Holmerová.

Aktuality v Mojí lékárně

15. 11. 2020

TV reklama

14. 9. 2020

Měření stáří cév

Doporučujeme

B17 APRICARC s meruňkovým...

Rakytník a reishi podporují přirozenou...

Moje lékárna -...

Lactobacilky pro děti s příchutí...

Moje Lékárna Varilex...

  cévní systém  Diosmin 450mg +...

Moje lékárna - Cerutin,...

Přispívá k normální tvorbě kolagenu pro...

 

 

Odběr novinek

Přihlaste se k odběru novinek Moje lékárna:


Informace o zasílání novinek
S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Navíc ani korunu!

Moje stáří - Stáří je výsada, ne nemoc

Podívejte se na naši novou TV reklamu