159

Průvodce obtížnou situací – táta je po mozkové příhodě. Kdo nám poradí, jak dál?

Začalo to všechno tak nevinně. Volali z nemocnice. Přivezli tam tátu přímo ze srazu abiturientů po 50 letech. Cévní mozková příhoda. Já i ségra máme malé děti, hypotéky, chodíme do zaměstnání. Táta občas po večerech hlídal děti nebo je vyzvedl z kroužků. Byl soběstačný, společenský, měli jsme v něm vždycky oporu. Vlastně nás nikoho nikdy nenapadlo, že se něco takového může stát.

Z počátku jsme měli starost, jestli táta vůbec přežije. Netušili jsme, že ta největší starost nás ale teprve čeká. Po 14 dnech nám řekli, že tátu přesouvají na LDN, že může jít domů. Jít domů… táta nemohl chodit ani mluvit.

Průvodce obtížnou situací – táta je po  mozkové příhoděA tady ty starosti vlastně teprve začaly…
Hledali jsme informace – na internetu, mezi kolegy, u sousedů, všude. Každý se snažil pomoci radou nebo zkušeností. Bylo fajn vědět, že na nás ostatní myslí, ale prakticky to moc nepomohlo. Chodili jsme za tátou každý den do nemocnice a chtěli pomoci, jenže jsme nevěděli jak.
Krásný příběh o tom, že jsem si tatínka nastěhovala domů a starala se o něj věrně a s láskou, protože si to tak přál a je to přirozené, se u nás nekonal.
Nemůžeme si dovolit výpadek mého příjmu, v bytě 3+1 na sídlišti a se dvěma školáky jsme schopni s tátou strávit víkend. I přes mého tolerantního manžela nevěřím, že bychom takto dokázali žít několik let. A hlavně táta si rozhodně nepřál, aby se o něj kdokoliv z nás celodenně staral.

Nevím, proč nás to nenapadlo dřív, ale asi po 14 dnech v LDN jsme navštívili tamější sociální pracovnici. Konečně jsme získali ucelené informace přímo k naší situaci.

  • Nejprve bylo potřeba požádat o příspěvek na péči. Formulář jsme si stáhli na webových stránkách. Po vyplnění jsme zašli na nejbližší úřad práce, kde jsme s úřednicí probrali vše, co nám nebylo jasné, a žádost podali. Je velká výhoda, že i když táta bydlí v jiném okrese, než je hospitalizovaný, úřady si mezi sebou agendu předaly a my jsme už nemuseli nic dál řešit.
  • Mezitím jsme na doporučení sociální pracovnice v LDN hledali místo, kde by s tátou někdo intenzivně rehabilitoval. Dostali jsme typy na různá zařízení. A tak se táta naštěstí v LDN dlouho neohřál, brzy putoval do rehabilitačního zařízení. Po třech měsících chodil o holi a znovu se naučil mluvit, zvládl samostatně i toaletu. Těžko ovládal pravou nohu a ruku, ale nejdůležitější bylo, že se mu vrátila chuť do života.
  • Ještě před ukončením rehabilitačního pobytu jsme řešili, co dál. Obrátili jsme se na www.neztratitsevestari.cz, aby nám pomohli s výběrem domova pro seniory. Měli jsme představu pěkného jednolůžkového pokoje s kuchyňkou a toaletou. Nic jiného nás nenapadlo.
  • Představa to byla hezká, ale bohužel se ukázalo, že čekací doby jsou velice dlouhé a většina domovů pro seniory má spíše vícelůžkové pokoje. Pokud jsme už narazili na domov, který by odpovídal našim představám, byl buď finančně nedostupný, anebo 100 km daleko.
  • Pracovnice Neztratit se ve stáří nám otevřela nové obzory. Vůbec jsme netušili, že existuje něco jako terénní sociální služby. Propojila nás s organizací, která pomáhá lidem po CMP ambulantně. A hlavně nám poradila, jak upravit tátův byt, aby se do něj mohl vrátit.
  • Průvodce obtížnou situací – táta je po  mozkové příhoděNebylo to ze dne na den. Velkou výhodou bylo, že táta žije v domě s výtahem. I tak nás čekala rekonstrukce koupelny a toalety. Bylo více možností, např. jen přidělat madla k toaletě a k vaně. Táta ale souhlasil s většími úpravami, a tak jsme toaletu s koupelnou propojili, vanu nahradil prostorný a bezbariérový sprchový kout. Úzké dveře jsme rozšířili, aby se dalo pohodlně projít i s berlemi. Odstranili jsme prahy a také přemístili nábytek tak, aby nebránil v průchodu, ale zároveň bylo možné se o něj případně zachytit.
  • Během rekonstrukce táta využil služeb odlehčovacího centra, kde strávil 4 týdny. Vyzkoušel si díky tomu, jaké by to bylo žít v domově pro seniory. Moc nám to pomohlo, ale pro tátu to bylo náročné.

Sue RyderJsme nezisková organizace, která pomáhá seniorům a jejich blízkým při životních změnách, které přináší stáří. Jdeme s vámi celou cestou – radíme v otázkách stáří, pomáháme seniorům v domácnosti, každému se v péči individuálně přizpůsobujeme, provázíme v závěru života.

Poradenský portál je naší odpovědí na časté dotazy týkající se stáří. Nabízíme vám pohled na stáří z více stran a věříme, že zde najdete jak aktuální informace, tak rady profesionálů, které vám pomohou při řešení životních situací.

A jak to u nás vypadá teď, skoro po roce od tátova abiturientského srazu?

  • Táta žije ve svém bytě, chodí o berlích, dojde na nejbližší autobusovou zastávku, počká si na bezbariérový autobus a bez přestupů se zvládne dostat na sraz se svými kamarády. Je vybaven tlačítkem tísňové péče a v mobilu má aplikaci Záchranka.
  • Každý den mu pečovatelská služba přiveze oběd dle jeho výběru. Dvakrát týdně dochází na 2 hodiny osobní asistentka, která mu pomůže s hygienou a podle plánu z ambulantního zařízení pro pacienty po CMP mu pomáhá rehabilitovat. Dovoz obědů z pečovatelské služby, osobní asistentka a tlačítko tísňové péče stojí měsíčně cca 6.000 Kč. Táta dostal příspěvek na péči ve 2. stupni, tj. ve výši 4.400 Kč.
  • Na vyšetření k lékaři a do rehabilitační ambulance jezdí cca třikrát do měsíce, já nebo sestra si bereme v práci volno a doprovázíme ho. Každý den odpoledne ho navštíví někdo z rodiny. Vnoučata už z kroužků nevyzvedává, zato ona ho dvakrát týdně, když jdou ze školy, sama navštíví. O víkendech je táta obvykle na jeden den u mě nebo u sestry. Příští měsíc by měl jet do lázní.

MOJE TIPY

Logoped, ergoterapeut, fyzioterapeut:
  • profese, které jsem do té doby pořádně neznala, nebýt jich, tak se táta z LDN nedostane;
  • většinou v každé nemocnici pracují, ale je jich málo a jejich péče je potřeba opravdu  intenzivně;
  • pokud nenajdete dobré rehabilitační zařízení, zkuste se poptat mimo systém hrazený zdravotní pojišťovnou a domluvit s nimi soukromé návštěvy v nemocnici – může se jednat klidně o studenty nebo pracovníky jiných zařízení, kteří si takto přivydělávají, budou za vaším blízkým docházet jako návštěva.
Příspěvek na péči:
  • nepodcenit, podejte žádost co nejdříve, vyřízení trvá několik měsíců;
  • ověřte, zda má praktický lékař všechny zprávy z vyšetření specialistů, informujte ho o tom, že budete podávat žádost o příspěvek. Úřad práce se na něj bude obracet s žádostí o lékařskou zprávu, tak ať mu nechybí žádné podklady.
Úprava bytu:
  • přizvěte profesionály, najdete je v neziskových organizacích, které pomáhají seniorům, zejména poskytovatelé terénních sociálních služeb navštívili stovky domácností seniorů a ví, co dělá největší problémy;
  • nespoléhejte se na rady stavebních firem.
Sociální odbor na městském nebo obecním úřadě:
  • dají vám tipy na služby v místě vaše ho bydliště, mnohdy se skrývají pod názvy organizací, které by vás vůbec nenapadlo oslovit.
Organizace, které nabízejí služby pro seniory (domovy pro seniory, pečovatelská služba):
  • poskytují základní sociální poradenství, i když jejich služba není možná právě to, co hledáte;
  • mají ale přehled a nasměrují vás dál.
Příspěvek na zvláštní pomůcky a úpravu bytu:
  • úřad práce poskytuje řadu příspěvků, abyste je získali, musíte splnit přísné podmínky, ale zkuste to;
  • než zahájíte přestavbu nebo něco koupíte, zjistěte si dopředu, jak se věci mají.
Půjčovny kompenzačních pomůcek:
  • berle, vozíky, nástavce na WC, ale třeba i polohovací postele se dají za příznivé ceny sehnat v půjčovnách, často je provozují organizace, které poskytují služby pro seniory jako doplňkovou službu;
  • vysvětlí vám, jak pomůcky správně používat, můžete vyzkoušet více typů, než se rozhodnete, která je ta pravá.
Získání vlastní kompenzační pomůcky:
  • můžete ji koupit novou nebo sehnat použitou z druhé ruky;
  • většinu vám ale může předepsat např. neurolog nebo rehabilitační lékař tzv. na poukaz a uhradí je za vás zdravotní pojišťovna.
Inkontinenční pomůcky:
  • předepisuje lékař a částečně hradí pojišťovna;
  • často ale nestačí a musí se dokoupit;
  • na bazarech prodávají lidé přebytky za symbolické ceny.
Dlouhodobé ošetřovné:
  • placené volno pro zaměstnance, pečuje-li o svého blízkého bezprostředně po propuštění z nemocnice;
  • je dobré se dopředu domluvit se zaměstnavatelem;
  • www.cssz.cz/web/cz/dlouhodobe-osetrovne
Doprovod osoby blízké k vyšetření:
  • podle zákoníku práce se jedná o překážku v zaměstnání, máte nárok na nezbytně dlouhou dobu pro zajištění vyšetření s náhradou mzdy.
Registr poskytovatelů sociálních služeb
  • webová stránka
  • najdete zde kompletní přehled všech registrovaných sociálních služeb;
  • můžete zde vyfiltrovat služby podle regionu nebo zaměření služby.

Máme štěstí, že táta vždycky byl a je samostatný chlap a nic nám nevyčítá. Péči i finanční výpomoci se spíše brání – o tom, co se s ním bude dít, si chce rozhodovat sám. Dovolil nám zaplatit rekonstrukci bytu. Za informace od nás je rád, ale naloží s nimi po svém.
Prožili jsme náročný rok, veškerou dovolenou jsme vyčerpali na to, aby o tátu bylo dobře postaráno. Občas jsme měli pocit, že je to beznadějné, naučili jsme se spoustu nových věcí a objevili v sobě řadu skrytých schopností.
V tuto chvíli je situace stabilizovaná a všichni doufáme, že to tak vydrží co nejdéle.
Jsme rádi, že jsme využili služeb profesionálů, kteří nám ušetřili spoustu času, a nešlápli jsme díky nim vedle.


Aktuality v Mojí lékárně

3. 3. 2020

Měření stáří cév

2. 2. 2020

TV reklama

Doporučujeme

B17 APRICARC s meruňkovým...

Rakytník a reishi podporují přirozenou...

Vibovit DINO 50 želé...

VibovitDINO obsahující vitamíny a minerály je...

Moje lékárna - Hroznový...

Doplněk stravy – pastilky z hroznového cukru s...

Moje lékárna - Cerutin,...

Přispívá k normální tvorbě kolagenu pro...

 

 

Odběr novinek

Přihlaste se k odběru novinek Moje lékárna:


Informace o zasílání novinek
S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Navíc ani korunu!

Moje stáří - Stáří je výsada, ne nemoc

 

Podívejte se na naši novou TV reklamu