Dentální zdraví

Jen málokdo si asi plně uvědomuje, jak moc jsou zuby důležité. Nejsou určené jen ke žvýkání potravy, svou nezastupitelnou roli hrají i při mluvení. Vzpomeňte si například na děti v raném školním věku, kterým chybí horní střední řezáky, a proto nejsou schopny správně vyslovovat některé hlásky, nebo na bezzubé pacienty, kteří se večer po sejmutí totální náhrady snaží něco říci. Poslední a neméně významnou roli hraje i estetika. Zuby jsou výrazným doplněním celkového vzhledu obličeje, kterého si sice obvykle úplně nevšímáme, ale v okamžiku, kdy něco není „v normálu“ (tmavé, chybějící zuby apod.), i laik to mimoděk zaznamená. Naopak krásné, rovné a opečovávané zuby jsou symbolem zdraví a krásy.

Dentální zdraví je často lidmi podceňováno, protože dlouhou dobu probíhají patologické procesy v dutině ústní nebolestivě. I proto je důležité navštěvovat pravidelně svého zubního lékaře na preventivních prohlídkách pro kontrolu, že na zubech nevznikl zubní kaz, a dentální hygienistku, která zuby profesionálně očistí a s pacientem nacvičí správnou techniku čištění zubů vhodnou právě pro něj, aby se do budoucna vyhnul jak zubnímu kazu, tak i zánětu dásní aj.

Genetika nehraje u drtivé většiny populace v zubním zdraví takřka žádnou roli. „Dědí“ se totiž jen laxní přístup k zubům. Nepodceňujte proto dentální hygienu – zubní kaz je infekční onemocnění, které v určitých případech může mít špatný vliv i na vzdálené části těla (ledviny, srdce), když se patogenní bakterie dostanou od infikovaného zubu do krevního oběhu. A samozřejmě máme v ústech nejen zuby, ale i dásně. Správnou péčí o ně dá předcházet i velmi častému zánětu dásní (projevuje se zarudnutím a krvácením z dásní), který v neléčené formě přechází v parodontózu (parodontitidu).

Genetika nehraje u drtivé většiny populace v zubním zdraví takřka žádnou roli. „Dědí“ se totiž jen laxní přístup k zubům. Nepodceňujte proto dentální hygienu – zubní kaz je infekční onemocnění.

Své dentální zdraví máme každý ve svých rukou a při správné péči je možné si uchovat zdravé zuby po zbytek života a nemuset nikdy řešit kazy, vytrhávání zubů, implantáty, padání zubní protézy aj.

Dentální pomůcky
„Kartáček? Kartáčků je teď tolik druhů a značek… A stačí mi klasický kartáček? Potřebuji i mezizubní kartáčky? A co zvolit pro děti?“ Tyto a mnohé další otázky padají stále, pojďme si tedy osvětlit ty nejzákladnější pomůcky pro správné čištění.

Manuální kartáček
Základ všeho – bez kartáčku to prostě nejde. Ale málokdo ví, že špatným kartáčkem si může i ublížit. Naštěstí existují 4 jednoduchá pravidla pro výběr správného kartáčku:

Pozor, pokud vlastníte jiný než manuální kartáček, např. sónický, požadavky na hlavici jsou poněkud jiné – na manuální a sónický kartáček je potřeba se dívat úplně jinýma očima.

Pasta nebo kartáček?
Častým dotazem rodičů je, jakou pastu bychom doporučili a která je pro jejich chrup či pro zoubky jejich dětí ta nejlepší. Ale podstatné je, že nejdůležitější je kartáček a technika čištění zubů, ne pasta, či snad její příchuť.
Pro děti je vhodné vybrat takovou zubní pastu, jejíž označení odpovídá věku dítěte. Rozhodujícím faktorem u výběru zubní pasty pro děti je totiž množství fluoridů (iontů napomáhajících zabránění vzniku zubního kazu za předpokladu dobré hygieny). Malým dětem není vhodné podávat vysoké dávky fluoridů, a proto je na pastách udán věk pro určení cílové skupiny malých „čističů“. Nezbytností je zajistit, aby dítě pastu záměrně nejedlo. Naopak pokud z jakéhokoliv důvodu nechcete/nemůžete zubní pastu používat (např. čistíte-li zoubky miminku apod.), můžete ji při čištění zubů vynechat. Stále totiž platí, že cca 95 % výsledku udělá správně zvolený zubní kartáček (viz výše) a vhodná technika čištění zoubků.

Mezizubní kartáčky je vhodné začít používat, jakmile se zuby začnou navzájem dotýkat. U některého dítěte k tomu dojde již ve věku 3 let, u jiného zhruba při nástupu do školy, je to individuální.

Mezizubní kartáčky
Mezizubní kartáčky jsou opravdu nezbytnou pomůckou, kterou by nikdo neměl vynechávat. Používají se úplně jednoduše, pouze 1× denně, bez pasty, a zabraňují vzniku tolik rozšířeného mezizubního kazu – u dospělých nejčastější typ kazu postihující obvykle dva zuby najednou. Vybrat vhodnou velikost ovšem není triviální, je potřeba nechat si kartáčky odborně naměřit (dentální hygienistkou, popř. zubním lékařem), protože každý z nás má jinak velké mezizubní prostory a i v rámci jednoho chrupu bývá zapotřebí nasadit různé velikosti „mezizubáků“. Opravdu to nezkoušejte sami – je velice jednoduché si nesprávně zvolenými interdentálními kartáčky nebo nevhodnou technikou zavádění kartáčku nepříjemně ublížit.

Mezizubní kartáčky je vhodné začít používat, jakmile se zuby začnou navzájem dotýkat. U některého dítěte k tomu dojde již ve věku 3 let, u jiného zhruba při nástupu do školy, je to individuální. V tomto věku by se mělo začít používat tyto kartáčky a vytrvat v jejich každodenním používání.

Jednosvazkový neboli sólo kartáček
Nejčastěji se s ním setkají pacienti s fixním ortodontickým aparátem, kdy jsou na zubech nalepeny zámečky s drátky. Klasickým manuálním kartáčkem není možné perfektně dočistit zuby právě kolem rovnátek, a tak se pro to využívá jednosvazkový kartáček.

Dalším využitím sólo kartáčku mohou být místa, kde jsou zuby překřížené (manuální kartáček se tam nevejde), nebo úplně zadní ploška na posledním zubu vzadu v ústech, která musí být také každodenně očištěna. Pro mnoho lidí je ale čištění této plošky manuálním kartáčkem nepříjemné, protože má velkou hlavičku a čištění jim spouští dávicí reflex. Sólo kartáček má hlavičku malinkou, a tak je možné díky ní poslední stoličku zezadu vyčistit příjemněji.

Technika čištění zubů sólo kartáčkem je o něco náročnější a je potřeba si ji nacvičit. Navštivte dentální hygienistku, která vás jej naučí používat správně a efektivně.

Jednosvazkový kartáček je také perfektní pro samotné vyčištění celého chrupu. Vzhledem k malé hlavičce a relativně náročné technice je sice tato metoda zdlouhavá, ale opravdu precizní. Maminky také často „sólíčkem“ díky malinkaté hlavičce kartáčku čistí první zoubky svému miminku.

Technika čištění zubů sólo kartáčkem je o něco náročnější a je potřeba si ji nacvičit. Pokud o tomto kartáčku uvažujete, navštivte dentální hygienistku, která vás jej naučí používat správně a efektivně.

Mezizubní nit
Čištění nití se doporučuje pouze tam, kam se nevejde ani nejmenší mezizubní kartáček – čištění kartáčky je totiž snazší, rychlejší a mnohem účinnější. Nit se doporučuje používat jen vepředu (řezáky a špičáky), protože v zadním úseku chrupu není moc účinná a vejdou se tam „mezizubáky“.

Pozor, při nesprávném zacházení si nití můžete ublížit a vaše dásně vám vůbec nepoděkují – nit je pro ně ostrá. Opět by bylo ideální správnou techniku konzultovat s dentální hygienistkou, která vysvětlí a ukáže správný úchop nitě, jak se nití pilově dostat skrz bod kontaktu mezi zuby a přitom neuškodit dásním.

Ústní voda
Stejně jako zubní pasta by ústní voda měla být spíše doplňkem v dentální hygieně, primární je mechanické odstraňování plaku kartáčkem a ústní vodu není vůbec potřeba používat. Ústní vodu vybírejte vždy bez alkoholu, který vysušuje a dráždí ústní sliznici.

Terapeutické ústní vody předepsané zubním lékařem aplikujte vždy dle návodu a nepřekračujte užívání.

Nejdůležitější je technika, zaměřte se na ni!
Bassova technika je nejuniverzálnější metoda čištění zubů. Mohou ji využívat jak dospělí, tak i děti. Nevýhodou je, že je pro malé děti příliš náročná, a tak je učíme jednodušší metody čištění zoubků, ale tuto Bassovu techniku naučíme maminku jako ideální metodu pro ni i pro dočišťování zoubků dítěti.

Kartáček uchopíme asi uprostřed rukojeti jako tužku (zpočátku to může být zvláštní, ale díky tomu prsty lépe dokáží s kartáčkem manipulovat), na kartáček netlačíme. Hlavičku nasadíme napůl na dáseň a napůl na zub, štětinky jsou mírně sklopené (cca 45°) – v horní čelisti směřují štětinky vzhůru, v dolní čelisti směrem dolů. Tím zajistíme, že se vlákna dostanou i do žlábečku mezi dásní a zubem, který je potřeba vyčistit. Začneme provádět drobné krouživé pohyby. Kroužky jsou malinké a měly by být na dásni cítit, jako by ji štětinky lechtaly. Těmito drobnými kroužky (asi 10 koleček na jeden zub) vyčistíme postupně celý chrup. Nevynecháme žádný zub a postupně čistíme vnitřní plošky, vnější plošky a nezapomeneme ani na kousací plochy zubů.

Správně vyčištěné zuby poznáme tak, že si po nich přejedeme jazykem a jejich povrch by měl být krásně hladký. Plošky, na kterých je neodstraněný zubní plak se zbytky potravy a bakteriemi, se zdá nerovný, drsný...

Správně vyčištěné zuby poznáme tak, že si po nich přejedeme jazykem a jejich povrch by měl být krásně hladký. Plošky, na kterých je neodstraněný zubní plak se zbytky potravy a bakteriemi, se zdá nerovný, drsný až „chlupatý“. Na závěr každého čištění by tedy mělo přijít olíznutí všech plošek zubů a závěrečná kontrola kvality vyčištění zubů. V případě, že je některý zub ještě drsný, je potřeba jej dočistit.

Pokud jste až dodnes dáseň vůbec nečistili, nelekněte se, pokud budou dásně při této metodě zprvu krvácet. Pokud netlačíte a máte správný kartáček, jedná se o normální věc – permanentním nečištěním dásní se vám vyvinul v průběhu času zánět dásní, který se projevuje právě krvácením. Vytrvejte a během několika dní, maximálně dvou týdnů, by mělo krvácení úplně zmizet. Správným používáním této techniky se tedy zbavíte velmi rozšířeného onemocnění zvaného zánět dásní.

Často podceňovaná dentální hygiena dětí

Přestože čištění zoubků není žádná strašná záležitost, v mnoha domácnostech se o něj svádějí neustálé boje. Bohužel se někteří rodiče, aby své děti přesvědčili k čištění, uchylují k vyhrožováním zubním lékařem apod. „Počkej u paní doktorky, ta až ti tam najde kaz, tak ti ho bude muset vrtat, a to bude bolet, rychle si běž čistit zuby!“ Tyto a podobné věty však v dětech budují apriori strach a nedůvěru k zubním lékařům. A jak potom může vypadat takové běžné preventivní vyšetření?
Stejně tak ničemu nepomáhá se na zuby úplně „vykašlat“ a nechat všechno na doktorovi, ať se s dítětem raději popere jedenkrát on, a zuby dítěti nečistit vůbec. Na nečištěných zubech vznikne množství kazů, zoubky mohou začít hodně bolet a při ošetření, které není úplně příjemné, často vzniká v plačícím dítěti celoživotní strach ze zubního lékaře. Také mléčný chrup má svou důležitou funkci, je tedy nutné o něj také dostatečně pečovat. Rozhodně je důležité snažit se kazům předcházet čištěním i v dočasném chrupu.

U dětí, které již umějí vyplivovat, je možné použít indikátor plaku, který obarví zbývající plak na zubech.

Co tedy pomáhá?
Určitě odmala navykat dítě, že mu někdo něco strká do pusinky. Může to být „prstový kartáček“ nebo malinký měkoučký kartáček. I u malého miminka čistíme pouze zoubky, ne zatím bezzubou čelist. Pozor, nikdy dítěti nestrkáme do úst ruce nebo neolizujeme dudlík či lžičku.
Samozřejmě je nutné navykat ratolest i pravidelným kontrolám u zubního lékaře od útlého věku – zubní lékař by měl dítě poprvé vidět v době, kdy mu vyroste první zub.

Dobré je najít si s dítětem nějaký rituál, čistit si zoubky společně apod. Rozhodně si ale nemůžeme myslet, že by si pětileté dítě zvládlo vyčistit zuby samo! Pravděpodobně bude do kartáčku kousat, cucat zubní pastu a vyčistí si dobře osm předních zubů z vnější strany. Rodiče by proto určitě měli skvěle ovládat techniku čištění zubů, což je naučí dentální hygienistka, a každý večer dítěti zoubky dočišťovat. Nejčastěji se uvádí, že ideální je čistit dítěti zuby, nebo je alespoň kontrolovat a dočišťovat, do jeho 12 let.
U dětí, které již umějí vyplivovat, je možné použít indikátor plaku, který obarví zbývající plak na zubech. Správně vyčištěné zuby by se i po nabarvení měly jevit celé bílé, a to včetně krčku, žvýkacích ploch a vnitřních ploch u jazyka a ze strany patra. Pro teenagery je tato metoda často motivující.

Technika čištění zubů
Čištění zubů provádíme 2× denně, ráno a večer. Večer čištění provádíme vždy po večeři, po umytí zubů už nikdy nic nejíme ani nepijeme, vyjma čisté vody.
Správné čištění trvá každému různě dlouho – podle šikovnosti, počtu zubů, jestli jsou překřížené atd. Pořízení přesýpacích hodin proto není úplně šťastný nápad, zuby tak totiž zůstávají po jedné otáčce na některých místech takřka permanentně nedočištěny.

Pozor na ujídání a na sladké!
Sladkosti, šťávy (slazené vody, ovocné šťávy a smoothie, kolové, energetické a iontové nápoje), pečivo, přesnídávky, pufované krekry a rýžové chlebíčky, ale i ovoce. To vše a mnohé další jsou zdrojem jednoduchých cukrů, které představují energii pro činnost bakterií v dutině ústní, které vytvářejí zubní kaz. Dnešní společnost a zejména malé děti jsou vedeny k neustálému pojídání něčeho a velmi často to jsou právě zmíněné zdroje jednoduchých cukrů.
V ohledu na zuby jde o zlozvyk, který by bylo dobré odbourat. Pokud totiž celý den něco ujídáme, v dutině ústní se nestíhá obnovit přirozené pH, které obzvláště po sladkém či kyselém jídle silně klesá. To pak výrazně napomáhá vzniku zubního kazu. Proto pozor na sladké a celodenní uždibování!
Na pití preferujeme čistou vodu nebo neslazený černý čaj.