Týká se mě zácpa?

Týká se mě zácpa? Otázka, kterou si kladou většinou jen ti, co už se několik dní nemohou vyprázdnit. Přitom zácpa se týká až 20 % populace a má široké pole příznaků. Řečeno jinými čísly, pokud je ve vašem okolí 10 lidí, tak 2 z nich pravděpodobně trpí zácpou.

Obecným omylem, který je mezi lidmi rozšířen, je předpoklad, že zácpa znamená malou frekvenci vyprazdňování. Většinou méně než 3krát za týden. Toto je však velká chyba. Zácpa se projevuje mnohými dalšími příznaky, které obecně známe a k zácpě nepřiřazujeme. Pokud například máte:

• potíže s vytlačováním,
• tuhou stolici,
• trpíte nutkáním na stolici, ale přitom nemůžete nic vytlačit,
• pocit nedokonalého vyprázdnění,
• pocit nějaké překážky v konečníku,

tak i toto jsou příznaky zácpy. Dalším faktorem, mimo těchto fyzických, je faktor časový. Výše zmíněné příznaky signalizují zácpu v případě, že se projevují alespoň tři měsíce během posledního roku. Pozor, nezaměňovat s krátkodobými projevy, například po čas naší dovolené. U těchto případů se jedná o přechodnou poruchu vyprazdňování. Čeho si tedy všímat, abychom měli jistotu, že je vše v pořádku? Jednoduše a prostě líbivých pocitů, které následují po stolici, a dále pak pravidelnosti stolice. Pozor, každý z nás může mít jinou frekvenci. Pro někoho může být v pořádku 2–3krát denně, pro někoho 1krát za 2 až 3 dny.

Pokud tedy trpíme zácpou, co může být její příčinou? Příčin může být spousta, od těch méně závažných až po ty závažné a život zkracující. Pokud příčinu zácpy známe, tzv. sekundární zácpa, pak zde řadíme – a začneme rovnou tím nejhorším – obstrukci střeva zhoubným nádorem, dále zde patří zácpa způsobená léky (např. antacida, antidepresiva, některé léky na tlak), zácpa způsobená některými metabolickými poruchami (např. cukrovka, v těhotenství) či neurologickými poruchami (např. Parkinsonova choroba). Pokud je příčinou slabá pohyblivost střev či porucha vyprazdňování a další příčiny neznáme, jedná se o tzv. primární zácpu či zácpu funkční. Zatímco u slabé pohyblivosti střev jde o poruchu střevního nervového systému, u funkční zácpy se často jedná o problémy s relaxací svalů pánevního dna a svěračů.

Pokud máte pocit, že se vás některé výše uvedené věci týkají, pak je na řadě navštívit lékaře, který vám poradí, vyšetří vás a navrhne další postup.

V případě, že tato opatření nebudou účinkovat, popřípadě když se budete léčit u lékaře, můžete se setkat s léčbou projímadly (Laxativy), rehabilitací (fyzioterapií) a léčbou chirurgickou.

Léčba rehabilitací spočívá v úspěšném navození relaxace svalů pánevního dna včetně řitního otvoru, která by měla odbourat pocit překážky při vyprazdňování a podpořit vyprazdňovací reflex. Mimo standardně používaných měkkých technik zde lze použít metodu tzv. biofeedbacku, kdy se do konečníku zavede přístroj, který signalizuje, kdy byl navozen stav relaxace a kdy ne.

Chirurgická léčba sestává z celé řady výkonů od odstranění mechanických překážek až po odstranění tlustého střeva.

Léčba projímadly patří mezi nejčastější a většina léků je volně prodejných (dostupných). Dělíme je na objemová, která stejně jako vláknina zvyšují objem stolice a fyzikálním působením vytlačují stolici ven ze střeva. Dále pak na projímadla osmotická, která zvýší obsah vody v našem střevě a tím vyvolávají průjem, a projímadla stimulační (např. Gallax), která působí přímo na střevo a umožňují vyprázdnění.

Závěrem je dobré si připomenout, že zácpa se týká až 20 % české populace. Příznaky se netýkají pouze problémů s vyprázdněním ve smyslu malé frekvence, např. 1krát za 2 až 3 dny, ale je jich mnohem více.
V případě lehkých obtíží můžete zkusit některá z obecných doporučení – více vlákniny, vody, fyzická aktivita, nacvičení vyprazdňovacího reflexu. Ale hlavně pokud jsou příznaky akutní, nečekané, ve stolici se objeví krev světle červená či tmavá natrávená, je dobré navštívit lékaře.

Obecná doporučení, která u lehkých případů mohou vést k úpravě vyprazdňovaní

Konzumace vlákniny společně s dostatečným příjmem vody. Vláknina je nestravitelná část potravy, která při spojení s vodou nabyde objemu a fyziologickou cestou, jako při vytlačování pístu, usnadňuje vyprázdnění (např. Psyllium Galmed).

Zvýšený příjem vody v případě, že pijete méně než 2–3 litry vody denně. Pokud již pijete dostatečně, není potřeba příjem zvyšovat. POZOR pokud máte zvýšenou fyzickou aktivitu nebo jsou zvýšené denní teploty, pak se optimální denní příjem vody zvyšuje.

Fyzická denní aktivita mírně zvyšuje rychlost průchodu stravy střevy. Pokud již fyzickou aktivitu přes den máte, opět není potřeba ji navyšovat.

Nacvičení vyprazdňovacího reflexu pravidelnou ranní aktivitou sestávající z konzumace lehce projímavé vody či jogurtu, rutinních ranních aktivit (hygiena, oblečení, příprava jídla) zakončených usednutím na toaletu a pokusem o vyprázdnění.