Potravinové alergie – novodobá metla lidstva

Ještě před stoletím byly alergie téměř neznámou nemocí, kterou trpělo pouze necelé 1 % populace. V dnešní době je tomu však zcela jinak. Odhaduje se, že každý 30. dospělý člověk trpí některým typem alergie. Není se čemu divit, vždyť alergenem (tedy látkou, která vyvolává alergickou reakci) je téměř vše, co nás obklopuje – vzduch (pyly, prachy), životní prostředí (koberce, závěsy, plísně, zvířata, rostliny, bižuterie, kosmetika aj.), léky (antibiotika, analgetika, očkovací látky aj.) či potraviny. A jak je to tedy s potravinovými alergiemi?

Podle odborné literatury trpí v současné době potravinovou alergií až 4 % populace na světě. Nejčastěji jsou přitom postiženy děti do 6 let, přičemž u dětí ve věku do 3 let se uvádí výskyt až u 8 % případů (nejvíce na kravskou bílkovinu)! U 2–4 % pak přetrvá potravinová alergie až do dospělosti. Alergie se však může vyvinout i v pozdějším věku bez ohledu na to, zdali jste v dětství potravinovou alergií trpěli, či nikoli. Ironií je, že nejčastějšími alergeny u starších dětí a dospělých jsou potraviny, které považujeme za zdravé až nezbytné – jsou to totiž ořechy, sýry, ryby, mák, některé druhy ovoce a zeleniny.

Co je to POTRAVINOVÁ ALERGIE?

Jedná se o imunologicky podmíněnou reakci našeho organismu na daný podnět, respektive o jeho nežádoucí reakci, kdy vyvolávajícím alergenem je určitá potravina, případně některá její složka, konzervant nebo barvivo (typická „éčka“ v potravinách). Při alergické reakci na potraviny vytváří náš imunitní systém tzv. protilátky (histamin aj.), které způsobují charakteristické příznaky. K nejčastějším symptomům patří kožní reakce (kopřivka), edém jazyka, rtů, krku, dušnost, astma, zvracení, průjmy, bolesti břicha a křeče. V těžkých případech dochází k výraznému snížení tlaku krve, ztrátě vědomí a rozvoji tzv. anafylaktického šoku. Závažné stavy mohou končit až smrtí. Klasickým příkladem potravinové alergie je alergie na kravskou bílkovinu, jahody, korýše nebo arašídy. Důležitým projevem této alergie je okamžitá reakce organismu, která vzniká již do hodiny po konzumaci alergizující potravy.

Příčiny vzniku

Příčiny vzniku potravinových alergií lze shrnout jako multifaktoriální. Jedná se tedy o souhru více činitelů:

1. Genetická predispozice – dědí se spíše obecný předpoklad pro alergickou reakci, kterou v sobě nese téměř 60 % všech lidí. Projev onemocnění se ukáže pouze za podmínek, že tato vrozená „spící“ vloha je „probuzena“ intenzivními nebo často opakovanými zevními podněty. A podle toho, které podněty se u jedince významněji uplatňují, dochází k projevům alergie např. na pyly travin nebo stromů, na zvířecí alergeny, potraviny nebo další alergenní podněty.
2. Poruchy trávení – přijímaná strava musí být v těle rozložena až na molekuly, které tělo dokáže využít k produkci energie. Tento proces začíná již v ústech, dále pokračuje v žaludku působením žaludečních šťáv a je dokončen ve střevě. Pokud je někde na této trase problém, může se do střeva dostat nedostatečně strávená potrava. Tu pak střevní imunitní systém vnímá jako škodlivou a rozvine se alergická reakce. Tento předpoklad se zřejmě uplatňuje i u dětí, protože u nich je trávicí trakt nevyzrálý.
3. Imunitní systém střeva – buňky imunitního systému jsou rozptýleny po celém těle, ale ve střevě je jich bezkonkurenčně nejvíce. Někdy střevní imunitní systém reaguje na potraviny přehnaně a poté se rozvíjí potravinová alergie. Dosud ale není znám přesný mechanismus.
4. Bakteriální rovnováha střeva – střevo zdravého jedince obsahuje stovky typů různých bakterií, které jsou zdraví a trávení prospěšné. Navíc regulují střevní imunitní systém, aby potravu považoval za neškodnou. Pokud je však rovnováha bakterií dlouhodobě narušena (např. po užívání antibiotik nebo po viróze), může se problém projevit i potravinovou alergií. Nerovnováze střevních bakterií je vhodné předcházet užíváním probiotik obsahujících různé typy tělu prospěšných „hodných“ bakterií.

POTRAVINOVÁ INTOLERANCE – proč si ji neplést s alergií?

V současné době dochází k nárůstu případů intolerance určitých potravin. Přibývá počet osob intolerantních na pečivo, mléko či vejce. Některé příznaky jako únava, bolesti hlavy nebo zácpa jsou poměrně nespecifické a obvykle je nenapadne spojovat s potravinovou intolerancí. Důležité je, že při potravinové intoleranci je reakce organismu pomalejší. V těle dochází k vytváření protilátky IgG specifické potraviny (v případě alergie jde o protilátky typu IgE). Potravinová intolerance sice život neohrožuje, ale vytváří řadu příznaků, které mohou negativně ovlivnit zdraví pacienta. Mezi další projevy potravinové intolerance patří průjem, poruchy pozornosti, úzkost, retence vody v těle, kožní projevy (například atopický ekzém), nadýmání, křeče a další. Látka, která v tomto případě organismu chybí, bývá obvykle enzym štěpící intolerantní složku – typickým příkladem je intolerance laktózy (mléčného cukru), kdy chybí enzym laktáza. V některých případech se může jednat i o dráždivost potraviny jako takové (například káva, zrající sýry, apod.).

Pozornost bychom také měli dát na tzv. skryté alergeny (sója, oříšky aj.), které bychom v dané potravině normálně nehledali (např. mletá masa, párky, kečupy, konzervy, některé sladkosti, pečivo), nebo na stopová množství alergenů v potravě. U potravinové alergie totiž platí, že závažnost projevů není závislá na množství zkonzumované potraviny! A tak nám může způsobit výrazné potíže i malé množství rizikové potraviny nebo jídlo, které s alergizující látkou přišlo jen okrajově do styku (např. opakovaně použitý olej na smažení – ryby).

Léčba alergie

Potravinová alergie není jednoduše léčitelná, naštěstí však existuje jednoduchý způsob, jak se vyhnout jejím projevům – eliminovat ze svého jídelníčku problematické potraviny včetně všech komponentů, které mohou být skryté ve směsných a hromadně vyráběných potravinách. Proto je důležité vždy důsledně číst složení všech kupovaných potravin!

Medikamentózní léčba se liší podle závažnosti alergické reakce. U těžkých – šokových reakcí – se používá injekční aplikace adrenalinu, kortikosteroidních hormonů a antihistaminik a dalších protišokových opatření. V lehčích případech se vystačí s perorálním podáním antihistaminik, tedy látek, které blokují účinek histaminu, čímž se potlačí vznik či rozvoj alergické reakce. Antihistaminika lze získat v lékárně jak na lékařský předpis, tak i na volný prodej. Ze všech zástupců volně prodejného sortimentu jmenujme například tablety Zyrtec, Zodac, Analergin, Analergin Neo či Claritine (potlačují svědění, kopřivku, otoky aj. příznaky alergie).

Ze všeho nejdůležitější je však včasná diagnostika a vyšetření u specialisty, tj. alergologa. Jedině ten určí, o jaký typ alergie se jedná a stanoví i přesný alergen a následnou terapii. Alergii také potvrdí specializované testy z krve (tzv. stanovení IgE protilátek).

Seznam NEJČASTĚJŠÍCH ALERGENŮ

Nejdůležitějšími spouštěči potravinové alergie se jeví bílkoviny živočišného i rostlinného typu, nejčastěji hovězí syrovátky, různé bílkoviny obilovin a v jiných světadílech i bílkoviny luštěnin včetně sóji a podzemnice olejné.

• obilniny: pšenice, kukuřice, tvrdá pšenice, gluten (lepek), oves, rýže, žito
• ořechy a luštěniny: mandle, para ořechy, kešu, kakaová zrna, piniové ořechy, vlašské ořechy, luštěniny (hrách, čočka, fazole), sója
• maso: hovězí, kuřecí, jehněčí, vepřové
• ryby: sladkovodní ryby (losos, pstruh), korýši (krevety, garnáti, krabi, humři, mušle), tuňák, ryby s bílým masem (treska, treska skvrnitá, platýs)
• zelenina: brokolice, kapusta, mrkev, celer, okurka, pórek, koření (červené, zelené, žluté), brambory, rajčata
• ovoce: jablka, černý rybíz, grapefruity, meloun, ananas, olivy, pomeranče a citróny, jahody
• jiné: vaječný bílek (bílkovina ovalbumin), kravské mléko (bílkovina kasein), česnek, zázvor, houby, čaj, kvasnice