Léčba poruch spánku a zásady spánkové hygieny

Při problémech se spánkem je třeba vždy nejdříve pátrat po vyvolávajících příčinách a je-li to možné, odstranit je (např. léčba bolesti nebo deprese, změna problematické medikace, řešení osobních problémů). Dále je vhodné dodržovat níže popsaná režimová opatření nebo vyzkoušet různé relaxační techniky či psychoterapii. Až pokud není jejich efekt dostatečný, přichází na řadu užívání doplňků stravy nebo léčivých přípravků.

Zásady spánkové hygieny

1. Uléhejte a vstávejte každý den (i o víkendu) přibližně ve stejnou dobu (bez ohledu na trvání nočního spánku).
2. Do postele uléhejte pouze při pocitu ospalosti; dobu pobytu zde omezte na nezbytně nutnou dobu; jestliže neusnete do 30 min. po ulehnutí, opusťte lůžko a věnujte se nějaké příjemné monotónní činnosti (např. četba, poslech relaxační hudby, sprcha).
3. Nespěte během dne; výjimkou je krátký odpolední spánek na max. 30–45 min.
4. V místnosti, kde spíte, zajistěte vhodnou teplotu (18–20 °C); před spaním vyvětrejte; minimalizujte zde hluk i světlo; spěte na kvalitní matraci; používejte kvalitní lehké lůžkoviny; odstraňte veškeré rušící předměty či alergeny (např. květiny, peří, prach).
5. Postel využívejte pouze ke spánku nebo sexuální aktivitě (např. zde nesledujte televizi).
6. Neuléhejte ve stresu a rozrušení; snažte se před spaním nemyslet na problémy – na přemýšlení nad nimi si najděte chvilku během dne (tzv. worry time).
7. V průběhu dne se snažte o přiměřenou pohybovou aktivitu, která vás unaví; vyvarujte se náročné fyzické aktivity 3–4 hod. před spaním; vhodná je lehká procházka po večeři.
8. Od pozdního odpoledne nepijte kávu, černý či zelený čaj, colu nebo kakao; citlivější jedinci by se jim měli vyhýbat během celého dne.
9. Nekuřte; zvláště před spaním nebo při nočním probuzení (nikotin stimuluje).
10. Před spaním nepijte alkohol – ten sice může pomoci s usínáním, ale spánek jím navozený je nekvalitní a dochází k předčasnému rannímu probouzení.
11. Asi 4 hodiny před spaním se vyhýbejte těžkým jídlům; před spaním lze však sníst něco lehkého, aby vás nebudil hlad (např. ovoce, mléko s medem).
12. Hned po probuzení se snažte vystavit expozici jasného světla (v tuto dobu je nežádoucí tma navozená např. žaluziemi).

Léčba nespavosti

Z bylinných přípravků lze při nespavosti vyzkoušet ty s obsahem třezalky, meduňky, kozlíku, mučenky nebo chmele. Dané byliny se v nich většinou kombinují a někdy jsou doplněny i dalšími složkami (např. vitaminy B, aminokyselina L-tryptofan). Dostupné jsou ve formě čajů, sirupů nebo kapslí. S opatrností je třeba používat přípravky s obsahem třezalky, která může negativně ovlivňovat účinek některých současně užívaných léčiv (např. antidepresiva, warfarin, látky snižující hladinu cholesterolu v krvi).

Když nestačí bylinky, může lékař pacientovi předepsat hypnotika. Ta lze rozdělit na dvě skupiny: tzv. benzodiazepinová (např. cinolazepam, oxazepam) a nebenzodiazepinová (např. zolpidem, zopiclon). Doba jejich podávání by však měla být vždy omezená (dny nebo max. 2–3 týdny). Je třeba počítat s tím, že na dané látky může vznikat fyzická i psychická závislost. Její riziko se zvyšuje s delší dobou užívání a vyšší dávkou. Závislost se může při náhlém přerušení léčby projevit abstinenčními příznaky (např. neklid, úzkost, zmatenost, bolest hlavy, návrat nebo zhoršení původně léčené nespavosti). Hypnotika by tudíž měla být vždy vysazována postupně. Útlum, který hypnotika vyvolávají, může u některých jedinců (zvlášť u starších pacientů) přetrvávat i druhý den. Pacient by tak měl počítat např. s možným zhoršením schopnosti řízení vozidla. Hypnotika se užívají přibližně 30 min. až těsně před ulehnutím. Nikdy by se neměla kombinovat s dalšími tlumivými látkami nebo alkoholem.

V léčbě nespavosti lze využít také melatonin, hormon epifýzy (šišinky), který se v lidském těle vyskytuje běžně a ovlivňuje přirozené střídání bdění a spánku. V České republice je však, na rozdíl od některých jiných států, dostupný pouze na lékařský předpis a používá se především v léčbě nespavosti starších pacientů. Insomnii pozitivně ovlivňují také některá antidepresiva (např. trazodon, mirtazapin). Někdy se v krátkodobé léčbě nespavosti (zvlášť u dětí) používají také látky, u nichž je celkový útlum primárně nežádoucím účinkem (např. starší antihistaminika používaná v léčbě alergických onemocnění).

Léčba ostatních poruch spánku

V terapii spánkové apnoe se uplatňují nejen režimová opatření (např. redukce hmotnosti, posílení dechových svalů, zanechání kouření, abstinence alkoholu ve večerních hodinách, nespat na zádech), ale také velmi sofistikované postupy. Kromě chirurgického zákroku v případě odstranitelné abnorrmity (např. na měkkém patře, na čelisti) se nejčastěji využívá tzv. přetlakové dýchání pomocí speciální obličejové masky, která zabraňuje vibraci a sevření ochablých stěn ústní části hltanu během spánku.

Syndrom neklidných nohou je řešen podáváním léčiv ze skupiny antiparkinsonik, antidepresiv, opioidů nebo preparátů železa (jeho deficit může dané onemocnění vyvolat). Při narkolepsii se podávají psychostimulační látky a některá antidepresiva.

Léčba těžších spánkových poruch by měla probíhat ve specializovaných centrech diagnostiky a léčby poruch spánku, která jsou dostupná v každém kraji.