OPALOVÁNÍ a ochrana před slunečním zářením

Dohněda opálená pokožka je mnohými lidmi považována za symbol zdraví a krásy. Nicméně je nutné si uvědomit, že přemíra slunění vede ke vzniku nádorových onemocnění kůže, poruchám imunity a předčasnému stárnutí pokožky.

Proto je nezbytné se ideálně při každém pobytu na slunci chránit vhodnými kosmetickými přípravky. Kvalitní opalovací produkty zakoupíte především v lékárnách. Při jejich výběru je nutné zohlednit typ pleti, účel použití přípravku a dobu, po kterou má být ochrana proti ultrafialovému (UV) záření účinná.

Při pobytu na slunci jsme vystaveni dvěma typům UV záření: UVA a  UVB. UVB záření působí především novotvorbu pigmentu, tedy hnědnutí, ale i spálení pokožky. UVA složka slunečního záření vede ke ztmavnutí pigmentu a  kvůli svému průniku do hlubších vrstev kůže ke stárnutí pokožky, které se projevuje předčasnými vráskami a  nevzhlednými pigmentovými skvrnami. UVA záření dále působí fotoalergické reakce a spolu s UVB zářením rakovinu kůže.

Při opalování v  soláriu je kůže vystavována pouze UVA záření. To znamená, že se sice nespálí, ale je tak v podstatě „bez varování“ a aktivace přirozené obranyschopnosti pokožky působením UVB paprsků těmi UVA intenzivněji poškozována. Rozhodně neplatí, že „příprava“ pokožky v soláriu na intenzivní slunění např. před pobytem u moře je prospěšná, spíše naopak.

Podle čeho volit ochranný faktor

Je všeobecně známo, že se rozlišují 4 fototypy, tedy typy pokožky, podle toho, za jak dlouho kůže na slunci zrudne a jak snadno hnědne. Většina obyvatel České republiky má fototypy II a III. Podle fototypu lze odhadnout, jak dlouho se může člověk slunit bez sluneční ochrany, aby nedošlo ke spálení pokožky. U fototypu II to je 10–20 min., u fototypu III 20–30 min. Vhodný ochranný faktor krému se volí podle předpokládané doby pobytu na slunci. Zkratka SPF s příslušným číslem (Sun Protection Filter) je údajem, který označuje poměr času, kdy je kůže chráněná filtrem, k době, za kterou bez ochrany zrudne. Např. pro osoby s  fototypem II tak lze spočítat, že SPF 15 prodlouží dobu jejich pobytu na slunci, aniž by se spálily, na 5 hodin (15 x 20 = 300 minut). SPF označuje pouze dobu ochrany proti UVB záření. Pokud krém splňuje požadavky tzv. australské normy na dostatečnou ochranu i  před UVA zářením, je označen symbolem UVA.

Žádný SPF nás však před slunečním zářením neochrání stoprocentně, tzv. bezpečné opalování tedy neexistuje.

Na začátku sezóny, když ještě kůže není navyklá na intenzivní sluneční záření, je vhodné i v našich zeměpisných šířkách používat přípravky s SPF 25–30. Poté je možné sáhnout po nižším stupni ochrany. Ta by však nikdy neměla být nižší než SPF 6. Po sjednocení norem již není možné najít opalovací krém s vyšším SPF než 50+. Takto vysoký faktor by měli používat lidé s velmi světlou nebo citlivou pokožkou, s alergií na slunce, onemocněním kůže citlivým na slunce a  hojícím se kožním poraněním. A  to při každém pobytu na slunci i  v  našich zeměpisných šířkách. Ochranný faktor je v dnešní době běžný i ve většině kvalitních denních krémů na obličej, jedná se o tzv. městský faktor SPF 15. Ideální je, pokud krém splňuje i UVA ochranu, aby byla jemná pokožka obličeje chráněna před předčasným stárnutím. Poměrně náchylná na škodlivé účinky slunečního záření je i kůže na hřbetech rukou a dekoltu. I když se kůže sama před sluncem dokáže částečně chránit právě opálením, tzv. přirozený ochranný faktor opálené pokožky je extrémně nízký, většinou mnohem menší než SPF 6. Pokožka, která zhnědla používáním samoopalovacích přípravků, není před sluncem přirozeně chráněná vůbec.

Vysoký stupeň ochrany je samozřejmostí i pro děti, které by se navíc neměly v žádném případě cíleně opalovat jako dospělí. Jejich kůže ještě není dostatečně zralá na to, aby se s agresivním slunečním zářením vyrovnala.

Děti do 1 roku by neměly být vystavovány přímému slunci nikdy.
Děti do 3 let by měly být vždy chráněny i oděvem.

Betakaroten: ano či ne?

V  reklamě se často hovoří o  možnosti, či dokonce nutnosti přípravy pokožky na slunění např. užíváním betakarotenu. Tato informace je velmi zavádějící, neboť daná látka a  další antioxidačně účinné karotenoidy (např. lykopen, zeaxantin) a jiné sloučeniny (např. polyfenoly, vitaminy C a E) mají pouze schopnost v organismu neutralizovat sluněním (mimo jiné) vzniklé volné kyslíkové radikály, které přispívají k poškození různých typů buněk a fyziologických procesů. Rozhodně nenahrazují opalovací přípravky a případné ztmavnutí pokožky při užívání je dáno pouze jejich ukládáním v kůži, většinou při předávkování. Betakaroten navíc může přispívat ke vzniku rakoviny plic u kuřáků. Ti by ho tak neměli ve formě doplňků stravy užívat vůbec.

Obecné zásady ochrany proti slunci

Při nanášení opalovacích prostředků je nezbytné použít dostatečné množství (pro dospělého člověka asi sedm čajových lžiček na celé tělo) a zajistit rovnoměrnou aplikaci. Nikdy bychom neměli zapomínat na namazání uší, rtů, nártů nohou a hřbetů rukou. Na slunci intenzivně vystavené partie např. nos, uši a  mateřská znaménka jsou vhodné přípravky s  vyšším faktorem. Ideální je kombinovat opalovací přípravky s  mechanickou ochranou proti slunci – tedy nosit sluneční brýle, klobouk a lehké oblečení. Syntetické materiály a tmavé barvy chrání před UV zářením více než bavlněné a  světlé tkaniny. Vlhké oblečení propouští více UV záření než suché. Někteří výrobci již uvádí označení velikosti ochranného faktoru UPF (UV Protecting Factor) látky. I když je krém označen jako voděodolný (měl by vydržet 40 minut pobytu ve vodě), je potřeba jeho aplikaci po delším a opakovaném pobytu ve vodě zopakovat. Žádný opalovací přípravek nezajistí celodenní ochranu. Aplikaci je vždy nutné provést několikrát denně. V  případě některých typů přípravků je nezbytné se namazat již cca 30 min. před pobytem na slunci.

Opálit se je možné i ve stínu. Mraky také propouští velkou část slunečního záření.

Slunci bychom se měli vyhýbat zhruba od 11 do 15 hodin, kdy je jeho intenzita největší. Nevhodné je slunění i při oslabené ozónové vrstvě, o čemž jsme většinou informováni v  rámci předpovědi počasí. Hladké světlé plochy jako např. voda a sníh sluneční záření odrážejí, což zintenzivňuje jeho efekt. Sklo propouští UVA a část UVB záření, proto bychom se v  létě měli opalovací kosmetikou chránit např. i při jízdě v autě. Při pobytu na slunci a současném užívání některých léčiv (např. antibiotik, nesteroidních antirevmatik pro léčbu bolesti a zánětu), ale i přírodních látek (např. třezalka) může dojít k závažným fototoxickým reakcím. Pokud už jsme jednou sluneční ochranu podcenili, je potřeba nechat poškozenou pokožku zregenerovat, vyhnout se dalšímu pobývání na slunci, dále používat opalovací přípravky s vysokým faktorem a podpořit hojení např. kalciovou mastí nebo panthenolem. I  po slunění, při kterém nedošlo ke spálení, je vhodné pokožku ošetřit kvalitními přípravky po opalování.