KLIMAKTERIUM – bezpečně přes přechod

Klimakterium neboli přechod je sled hormonálních změn provázejících přechod ženy z plodného věku do stáří. Pro toto období jsou typické nepříjemné tělesné a psychické projevy označované souhrnně jako klimakterický syndrom.

Období, kdy dochází u žen k trvalému vymizení menstruace vlivem útlumu činnosti vaječníků, se označuje jako menopauza. Většinou k ní dochází mezi 45. a 55. rokem. Dobu nástupu menopauzy ovlivňují genetické dispozice, ale i životní styl (její nástup například urychluje kouření). Období 1–2 let před menopauzou bývá označováno jako premenopauza. Doba po posledním menstruačním krvácení, kdy produkce estrogenů ve vaječnících dále klesá a jejich nízká koncentrace v krvi je udržována již pouze tvorbou pohlavních hormonů kůrou nadledvin, jako postmenopauza. Maximum poklesu hladiny estrogenů v krvi nastává většinou za pět let po poslední menstruaci. Menopauza může být vyvolána také uměle např. po chirurgickém odstranění vaječníků.

Projevy klimakteria

Klimakterium pokrývá období mezi pre- a postmenopauzou. Dochází při něm ke zkracování délky menstruačních cyklů, k intermenstruálnímu krvácení a u části žen se rozvíjí již zmiňovaný klimakterický syndrom. Mezi jeho typické příznaky patří návaly horka, pocení, bušení srdce, změny nálady, deprese, zhoršené soustředění a poruchy spánku. Dále se může projevovat i trávicími potížemi, bolestí kloubů, padáním vlasů, zhoršováním kvality nehtů a kůže (např. prohlubování vrásek, změny pigmentace), suchostí sliznic (např. pocit pálení a svědění v pochvě, sucho v ústech), problémy s inkontinencí (nechtěný únik moči) a při pohlavním styku (např. bolestivost). Tyto projevy zdraví ženy nijak bezprostředně neohrožují. Významně však snižují kvalitu života a jejich tíže většinou souvisí s mírou, v jaké jsou vyjádřeny příznaky tzv. metabolického postmenopauzálního syndromu, který již pro ženu nebezpečí představuje.

Mezi tyto rizikové projevy deficitu estrogenů, které se objevují až za několik let po menopauze, patří osteoporóza (tzv. řídnutí kostí, kdy jejich odbourávání převažuje nad novotvořením) a s ní i vyšší riziko zlomenin především obratlů, krčku stehenní kosti nebo předloktí. Dále urychlení procesu aterosklerózy (ukládání tukových látek ve stěně cév s jejich následným zužováním až úplným ucpáním), čímž se zvyšuje výskyt srdečně-cévních onemocnění (např. srdeční infarkt, mozková mrtvice). Předpokládá se také určitý vztah nedostatku estrogenů např. k vyššímu riziku rozvoje Alzheimerovy demence. V produktivním věku mají totiž u žen estrogeny protektivní vliv na kosti, srdce, cévy i nervové buňky.

Pro vyjádření míry obtíží v rámci klimakterického syndromu se používají různá skórovací schémata (např. Kuppermanův index). Klimakterium lze spolehlivě diagnostikovat stanovením hladiny příslušných hormonů v krvi. Pociťuje-li na sobě žena výše popsané příznaky přechodu, měla by navštívit lékaře. Jednak z důvodu včasného zahájení vhodné léčby a také proto, že klimakterické projevy jsou značně nespecifické a mohou tak být způsobeny i jiným onemocněním (např. porucha funkce štítné žlázy), které je třeba vyloučit. Ani po menopauze by ženy neměly zanedbávat pravidelné prohlídky u gynekologa.

Možnosti zvládání nepříjemných projevů klimakteria

Klimakterické a postmenopauzální problémy lze řešit tzv. hormonální substituční terapií (HST) nebo přípravky s obsahem fytoestrogenů a dalších složek (vitaminy, minerály, bylinky). HST obsahuje obdobné látky jako hormonální antikoncepce, z čehož plynou i podobné nežádoucí účinky a rizika. Před jejím nasazením je třeba vždy důkladně zvážit poměr prospěšnosti a rizika pro konkrétní pacientku. Obecně by neměla být HST používána u žen, které během života prodělaly žilní trombózu, plicní embolii, karcinom prsu či dělohy nebo jsou krátce po srdečním infarktu či mozkové mrtvici. HST vede ke zlepšení nepříjemných projevů klimakterického syndromu a při dlouhodobém užívání působí protektivně i s ohledem na příznaky metabolického postmenopauzálního syndromu. HST je nejčastěji užívána ve formě tablet nebo náplastí. Pokud pacientku obtěžují pouze místní projevy deficitu estrog enů (např. inkontinence, svědění v pochvě) lze využít přípravky pro lokální léčbu (např. vaginální krém nebo globule).

Pokud žena nemůže nebo nechce užívat HST, lze jí doporučit přípravky s obsahem fytoestrogenů. Jedná se o přírodní látky obsažené např. v jeteli, sóje, lnu, ploštičníku, lékořici, vinné révě, andělice a mnoha dalších rostlinách. Mají část chemické struktury shodnou s estrogeny, což jim umožňuje působit v organismu na stejný cíl (estrogenní receptory). Fytoestrogeny ale na rozdíl od estrogenů v podstatě nepůsobí ve tkáni prsu a dělohy, takže nepřispívají k rozvoji nádorů prsu (zde působí naopak protektivně) a při jejich užívání nedochází ke krvácení z dělohy. Mají i příznivý účinek na kosti a snižují riziko rozvoje osteoporózy. Navíc pozitivně ovlivňují stav kůže a sliznic a odstraňují i typické projevy klimakterického syndromu. Je však třeba počítat s tím, že efekt fytoestrogenů je v porovnání s HST nižší. Na trhu je dostupné velké množství přípravků s odlišným složením.

Pro normalizaci nadměrného pocení v období klimakteria je možné užívat přípravky s obsahem šalvěje nebo yzopu. Návaly horka tlumí i pupalkový a brutnákový olej. Ty působí navíc protizánětlivě a zlepšují stav pokožky. Z vitaminů a minerálů se doporučuje především doplňování vápníku a vitaminu D pro prevenci osteoporózy, hořčík pro ochranu srdečně-cévního systému a vitaminy E a C. Řadu cenných složek, které mohou pozitivně ovlivnit fyzické i psychické fungování žen v klimakteriu, obsahují včelí produkty (např. mateří kašička). Důležitý je také pohyb. Jak pro udržení si hmotnosti, která může po menopauze vzrůstat, tak i pro zlepšení psychické kondice.

Z vitaminů a minerálů se doporučuje především doplňování vápníku a vitaminu D pro prevenci osteoporózy, hořčík pro ochranu srdečně-cévního systému a vitaminy E a C. Řadu cenných složek, které mohou pozitivně ovlivnit fyzické i psychické fungování žen v klimakteriu, obsahují včelí produkty (např. mateří kašička).