Nenechte se trápit kašlem!

Málokdo se v zimních měsících vyhne nachlazení, a tím i kašli. Kašel je primárně fyziologický reflex, který má za cíl odstranění vazkých sekretů a cizích těles z horních a dolních dýchacích cest, nebo odpověď organismu na tepelné či chemické podráždění. Receptory pro kašel jsou umístěny v epitelu laryngu. Kašel lze vyvolat i podrážděním mimo dýchací cesty (např. podrážděním ze zevního zvukovodu). Kašel může být příznakem celé řady plicních onemocnění – chronické bronchitidy, pneumonie, tuberkulózy, bronchogenního karcinomu a mnoha dalších plicních chorob.

Jedná se o obtěžující syndrom, který ruší nemocné ve spánku, fyzicky je vyčerpává a výrazně snižuje kvalitu jejich života. Kašel jako příznak se dělí na suchý a produktivní. Suchý kašel je typický pro časnou fázi akutních respiračních infekcí. Tyto infekce mají nejvyšší výskyt během zimních a jarních měsíců. Podle délky trvání se kašel rozlišuje na akutní (3 týdny), subakutní (3 až 8 týdnů) a chronický, který trvá více jak 8 týdnů. Chronický a suchý kašel může být příznakem průduškového astmatu, bronchogenního karcinomu a dalších plicních onemocnění.

Produktivní kašel je projevem nadměrného množství bronchiálního sekretu nebo jeho změněných vazkých vlastností. Doprovází chronickou bronchitidu, plicní tuberkulózu, cystickou fibrózu či jiné plicní onemocnění.

Čím na kašel?

Antitusika lze dělit na antitusika odvozená od kodeinu (s centrálním účinkem) a nekodeinová (s centrálním nebo periferním účinkem).

Kodeinová antitusika jsou látky odvozené od kodeinu. Mají centrální mechanismus působení, ovlivňují centrum pro kašel v prodloužené míše. Snížením citlivosti tohoto centra se vysvětlují centrální účinky jak opiodních, tak i neopiodních centrálně působících antitusik. Ze skupiny kodeinových antitusik v současné době používáme pouze dvě účinné látky kodein a dextrometorfan. Mají též mírně analgetické účinky a ovlivňují též dechové centrum. Nekodeinová antitusika tlumí centrum pro kašel, nebo působí periferně na receptory ve sliznicích bronchů, kde snižují citlivost na dráždivé stimuly. Nemají analgetické vlastnosti a neovlivňují dechové centrum. V současnosti používáme především Butamirát (Sinecod tbl., kapky, sirup), dropropizin gtt. (Ditustat). Z novějších se používá účinná látka levodropropizin v přípravku Levopront sirup nebo kapky. Antitusický účinek levodropropizinu je srovnatelný s účinkem centrálně působících léčivých přípravků, avšak vykazuje lepší snášenlivost, zejména s ohledem na centrální sedativní účinky.

Léčba vlhkého kašle

Vlhký kašel vytváří hleny (někdy až moc), které mohou dokonce dusit. Podávají se proto přípravky, které usnadňují vykašlávání a ředí vazkost hlenu. Počáteční stádium virového onemocnění se obvykle projevuje suchým a dráždivým kašlem a nedochází k produkci hlenů. Následně se během dvou až tří dnů objevuje zvýšená tvorba hlenu, který zanáší dýchací cesty. Při léčbě se doporučuje dostatečný přívod tekutin a zvlhčování vzduchu.

Léčiva při léčbě produktivního kašle dle klasifikace

Mukolytika – mění viskozitu hlenu.

Sekretolytika – stimulují tvorbu řídkého sekretu bronchiálními žlázkami.

Sekretomotorika – podporují ciliární funkce. Bromhexin patří mezi sekretomotorika, doporučuje se u kuřáků, zvyšuje produkci hlenu.

Ambroxol – je to metabolit bromhexinu, zvyšuje produkci sekretu a zvyšuje průnik antibiotik do plicní tkáně. Z konkrétních přípravků - Mucosolvan (tablety, kapky, sirup), Ambrobene (tablety, kapky, sirup).

Guaifenesin – expektorans, zvyšuje sekreci bronchiálních žláz a snižuje viskozitu hlenu, má též anxiolytické účinky – přípravky - Stoptussin (tablety, kapky, sirup), Robitussin (sirup).

Karbocystein – zvyšuje produkci bronchiálního sekretu a štěpí S-S můstky bronchiálního sekretu.

Acetylcystein – poruší S-S můstky mukopolysacharidů a je to antidotum při předávkování paracetamolem. Patří sem například ACC long (sirup).

Erdostein – štěpí S-S můstky bronchiálního sekretu - přípravky Erdomed (tablety, sirup).

Používají se též rostlinné extrakty, silice (např. jitrocel, proskurník, sléz, prvosenka, podběl, plicník, mateřídouška, máta).

Závěrem trochu „babských rad“

• Když se Vás dlouho drží suchý kašel, tak je ideální rozpustit trochu vepřového sádla, do sádla namočte kapesník nebo vatu a přiložte přímo na hrudní kost, překryjte mikrotenovým sáčkem a zafixujte.
• Inhalace páry umožní zředit hleny a uvolnit dýchací cesty.
• Pít horkou kuřecí polévku, která též uvolní dýchací cesty, a protein, který zřeďuje hlen v plicích.
• Při kašli a „chycených“ průduškách je výbornou medicínou cibulový med. Oloupejte a nakrájejte cibuli, ke které přidejte lžíci medu. Vše si připravte večer. Cibule pustí šťávu, kterou užívejte po lžičkách.
• Hleny na plicích pomůže odstranit též směs z nakrájené cibule, červené řepy nebo křenu. Ta se zasype cukrem nebo medem a šťáva se jí po lžičkách.
• Velmi účinný je jitrocel a jeho šťáva při zánětu horních cest dýchacích.
• Další skvělá rada proti kašli - nejhorší záchvaty suchého kašle jsou kolem jedné hodiny v noci, proto je dobré spát na dvou až třech polštářích. Hlen se tak nemůže usazovat a hromadit se v průduškách a narušovat Vám spánek.
• Po dvou hodinách si v pokoji důkladně vyvětrejte, aby k Vám mohl čerstvý vzduch.
• Na suchý kašel je též výborná Vincentka s medem.