Nenechte se při komunikaci se zdravotníky zaskočit

Odborné pojmy v lékárně Vás už nezaskočí

Nejen u lékaře, ale také v lékárně můžete běžně zaslechnout pojmy, které neznáte. Zdravotníci je nepoužívají proto, aby Vás uvedli do rozpaků, ale protože pro ně jsou zcela běžné a neuvědomí si, že laik jim může jen stěží rozumět. Některé odborné termíny navíc srozumitelnější ekvivalent pro laiky vůbec nemají a lze je vysvětlit pouze podrobnějším popisem. Pro usnadnění komunikace se zdravotníky Vám přinášíme slovníček některých pojmů, s nimiž se můžete běžně setkat při výdeji léčivých přípravků (LP) v lékárně.

Generikum kopie originálního LP – obsahuje stejnou léčivou látku ve stejné lékové formě, ale může se lišit pomocnými látkami.

Indikace důvod vyžadující použití určitého diagnostického či léčebného postupu (např. výtěr z krku, nasazení antibiotik při bakteriální infekci).

Indikační omezení LP je zdravotní pojišťovnou hrazen pouze v některé z jeho indikací (např. některé LP pro zlepšení prokrvení lze k úhradě pojišťovnou předepsat pouze u pacientů s bércovými vředy; v případě jejich předepsání při jiném onemocnění je plně hradí pacient).

Kontraindikace (KI) okolnosti znemožňující použití určitého diagnostického nebo léčebného postupu. Rozlišují se absolutní (nelze je překročit - např. použití léčiva, na které je pacient alergický) a relativní KI (v dané situaci léčebný účinek jednoznačně převažuje nad možným negativním působením - např. použití některých léčiv v těhotenství).

Léková forma (LF) forma zpracování léčiva s charakteristickými fyzikálně-chemickými vlastnostmi (např. stabilita, rozpustnost) odpovídající zamýšlenému způsobu použití. V základu rozlišujeme pevné LF (např. tableta, tobolka, granulát), polotuhé LF (např. mast, krém, gel) a tekuté LF (např. injekce, roztok, suspenze).

Magistraliter LP připravovaný v lékárně na základě předpisu lékaře pro konkrétního pacienta.

Preskripce předepsání LP

Preskripční omezení LP k úhradě zdravotní pojišťovnou je povinen předepsat pouze lékař s určitou specializovanou odborností (např. ušní kapky pro léčbu zánětlivých onemocnění ucha může k úhradě pojišťovnou předepsat pouze otorinolaryngolog). Lékaři ostatních odborností ho mohou k úhradě pojišťovnou předepsat pouze na základě písemného schválení lékaře příslušné odbornosti, což vyznačí na receptu (např. diabetolog tzv. deleguje preskripci určitého specifického LP na praktického lékaře), nebo k plné úhradě pacientem - na receptu jsou tak povinni uvést „hradí nemocný“.

Výpis (z receptu) není-li v lékárně k dispozici předepsaný počet balení LP, nebo má-li lékárna na skladě pouze 1 ze 2 druhů LP předepsaných na receptu, a pacient si tak nemůže aktuálně nedostupné LP vyzvednout v téže lékárně později, může lékárník vystavit na chybějící léky z původního receptu výpis. Na základě tohoto výpisu si pak chybějící LP může pacient vyzvednout v kterékoliv jiné lékárně.