Potravinové alergie

Alergie je přehnaná, nadměrně vystupňovaná, nepřiměřená reakce organismu na látky běžně se vyskytující v našem prostředí. Alergie není v dnešní době vnímána jako orgánové postižení, ale jako systémový děj porušených imunologických mechanismů v důsledku působení mnoha faktorů. Potravinová alergie je stav, při kterém pozření určité potraviny vyvolá v těle alergika aktivaci imunitního systému.

Alergická reakce je zprostředkována protilátkami typu IgE. Alergické symptomy jsou způsobeny produkcí histaminu a  dalších chemických látek. Potravinovou alergií dnes trpí po celém světě až 4% populace. Ve věkové skupině do 3 let dokonce až 8%. Obvykle alergické symptomy vznikají do jedné hodiny po požití potraviny a k nejčastějším symptomům patří kožní reakce (kopřivkový pupen), edém jazyka a  orofaryngu (části hltanu za dutinou ústní), dušnost, astma, zvracení, průjmy, bolesti břicha a  křeče. V těžkých případech dochází i k hypotenzi a ztrátě vědomí. Velmi závažné stavy mohou končit smrtí.

Reakce na potraviny jsou velmi pestré a jsou vyvolány různými příčinami. V extrémním případě může být člověk alergický na všechno, kromě čisté pramenité vody. Situaci nám rozhodně nezlehčují ani výrobci potravin tím, že do svých výrobků přidávají širokou paletu přídatných látek, které řadě lidí působí nepříjemnosti. Často je zjištění konkrétního alergenu během na dlouhou trať, ale chceme-li se alergické reakci vyhnout, nezbývá nic jiného, než v pověstné kupce sena hledat osudovou jehlu, vyvolávající naše obtíže.

Nejčastější typy reakcí

• Imunologicky podmíněné reakce, reakce okamžité přecitlivělosti podmíněné IgE
• Reakce imunokomplexové, které pominou, jakmile je odstraněn jejich původce.
• Buněčný typ zprostředkovaný T-lymfocyty
• Neimunologické mechanismy: enzymové deficity
• Reakce na aditiva (přídatné látky do potravin)
• Reakce na histamin nebo tyramin v potravě - banány, makrely, sýry, citrusy, jahody, čokoláda, špenát
• Toxiny rostlinné, bakteriální, živočišné

Příznaky alergie mohou být velice pestré a mohou se týkat řady systémů:

• Kožní příznaky
  místní otoky, exantémy, atopický ekzém, kopřivka
• Příznaky zažívacího traktu
  nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjem, pocit pálení v ústech, otoky rtů, jazyka
• Dýchací problémy
  kašel, kýchání, svědění nosu, rýma, astma
• Kloubní
  bolesti kloubů, svalů
• Celkové příznaky
  únavový syndrom, bolesti hlavy, migréna
• Psychické projevy
  úzkost, deprese, poruchy spánku

Všechny tyto reakce se mohou vyskytnout velmi krátce po jídle, ale i s podstatně delším časovým odstupem - 24 až 48 hodin po požití inkriminované potraviny.

Jaké jsou příčiny?

Příčiny potravinové alergie se liší podle věku člověka. Pro každou věkovou kategorii je typický výskyt jiného druhu alergie.

Děti do tří let věku: bílkoviny kravského mléka, vaječný bílek (alergie na bílek je většinou spjata s alergií na mléko, ale s  věkem se postupně zmírňuje), dále je u nejmenších dětí častá alergie na obilní bílkoviny, hlavně pšeničné.
Předškolní, školní a  adolescentní období: alergie na mléčné, vaječné a obilné bílkoviny, přidávají se ořechy, luštěniny, ryby, mák, kvasnice, plísně, sója, kakao, česnek, koření, byliny a jiné. Vznikají též zkřížené alergické reakce, většinou u dětí s pylovou alergií, např. bříza, jablko, broskev, meruňka, třešně, kiwi. Pozor je potřeba dávat na skryté alergenní zdroje – hlavně ořechy, které se objevují ve spoustě výrobků, aniž by to bylo uvedeno v jejich názvu. Mohou se objevit ve zmrzlině, čokoládě, sušenkách, marcipánu, ale i v kečupu nebo majonéze. Vždy by však na obalu výrobku mělo být uvedeno alespoň upozornění s  informací, že výrobek může obsahovat stopy ořechů.

Diagnóza

Základem pro zjištění problémových složek potravy je anamnéza všech dat o  průběhu obtíží, zhodnocení atopického terénu, dietní záznam (alespoň za dva, lépe však za 4 týdny) se záznamem všech klinických projevů.

Další možností je eliminační dieta - vyřazení důvodně podezřelých potravin (nejméně na dva týdny) a provedení alergologického vyšetření, kožních testů a vyšetření specifických IgE a provokačních testů.

Sice se zdá, že by zjištění problematické složky potraviny nemělo být ničím extrémně složitým, jenomže správně určit potravinu nebo látku, která alergii vyvolává, může být velice problematické. Vlastnosti jednotlivých látek se mohou měnit v důsledku jejich tepelné úpravy, přičemž alergii může vyvolávat potravina jen v syrovém stavu, po uvaření již nikoliv (obráceně to bývá velmi vzácně). Současné potraviny obsahují také různé přísady (aditiva, barviva a konzervační látky, nebo jsou v nich stopy chemikálií). Například reakce po požití masa nemusí být alergií na maso, ale na antibiotika, kterými bylo zvíře krmeno.

Zdroje alergie

Přes velkou rozmanitost složek potravin se jich jako potravinový alergen projevuje jen několik: bílkovina kravského mléka, vaječný bílek, rybí maso, oříšky, vzácněji pak sojové boby a obilí, zelenina, ovoce. Potravinová alergie může být také chorobou z povolání, vyvolanou kontaktem s potravinami v pracovním prostředí, například pekařské astma způsobené vdechováním mouky.

Z chemického hlediska jsou potravinové alergeny většinou glykoproteiny s molekulovou váhou 10000–40000 a mají velmi rozdílné fyzikální vlastnosti. Jestliže se vyvine alergie na určitou potravinu, není vzácností, že jedinec reaguje díky zkřížené reaktivitě i na podobné druhy potravin, někdy však i na zcela odlišné. Situace je komplikovaná také tím, že projevy potravinové alergie jsou častější u člověka, který zároveň trpí i jinými formami alergií, například atopickou dermatitidou, astmatem nebo sennou rýmou.

Na co jsme alergičtí?

Jako potravinový alergen působí také oříšky. V našich podmínkách se nejčastěji objevuje alergie na lískové oříšky, mandle a vlašské ořechy. Lidé v USA jsou alergičtí zejména na burské oříšky. Z ovoce je za největší alergen považováno jablko (mnohdy společně s  alergií na pyl břízy nebo olše), dále na broskev. Často je popisována kopřivka po konzumaci jahod, ale nejedná se zde o pravou alergii, výsev kopřivky často záleží na množství požitých jahod.

Častá je alergie na rybí maso, tyto alergeny jsou navíc odolné vůči tepelné úpravě i enzymatickému natrávení. V poslední době se i v našich podmínkách setkáváme s alergickými projevy na další mořské živočichy, např. krevety, mušle a další.

Vývoj alergie a jejich prevence

Potěšující je fakt, že řada dětí ze své potravinové alergie „vyroste“. Lze to vysvětlit snižující se propustností střeva a postupným dozráváním střevního imunitního systému. Vznik potravinové alergie je obvykle předurčen geneticky. V souvislosti s potravinovou alergií je třeba zmínit význam kojení, které snižuje riziko vzniku alergie na kravské mléko. U dětí alergiků, které jsou alergií více ohroženy, by měla matka v těhotenství i při kojení dodržovat určitou dietu.

K léčbě příznaků potravinové alergie jsou používána běžná antihistaminika, například Zyrtec ve formě tablet nebo Zodac tablety, popřípadě jsou projevy alergie léčeny pomocí kortikoidů nitrožilně, nebo v tabletové formě.