Strie

Strie (pajizévky) jsou čárkovité pruhy nevyživované a zvrásněné kůže, které se vytváří nejčastěji na břiše, bocích, na prsou a v oblastech kloubů. Při vzniku mají červenofialovou barvu a postupem času blednou. Pod mikroskopem je u strií k vidění ztenčená pokožka, ztenčené svazky kožních kolagenních vláken, které jsou uspořádány paralelně s povrchem.

Příčiny vzniku strií

Příčina strií zůstává neobjasněna, svou důležitou roli v destrukci elastických vláken mimo mechanické namáhání hraje i ženský pohlavní hormon estrogen a rozpad mastocytů (jeden z typů buněk imunitního systému).

Nejčastěji vznikají strie v těhotenství a pubertě, dále při nemocech žláz s vnitřní sekrecí (např. Cushingův syndrom), při užívání kortikoidů a při rychlém zvyšování, ale i snižování hmotnosti.

Léčba strií

Při ošetřování strií se doporučuje užití pulzních barvivových laserů. Velmi dobré zkušenosti jsou s ošetřováním strií frakcionovanými ablačními či neablačními lasery. V literatuře jsou popisovány také dobré výsledky s použitím chemického peelingu trichloroctovou kyselinou spojenou s dermabrazí ("zbroušením") a ozařování bioptronovou lampou (využití polarizovaného světla).

Pulzní barvivové lasery

Předpokládá se vliv nedostatku kyslíku ve tkáni, zahřátí kolagenních vláken, ovlivnění prokrvení, ovlivnění mastocytů, změn hladin neuropeptidu Y, substance P a jiných působků a následného ovlivnění látkové výměny kolagenu a jeho přetvarování.

Energie laserového záření pulzních barvivových laserů o vlnové délce 585nm se shromažďuje v červeném krevním barvivu a způsobuje jeho sražení. Díky tomu dochází ke snížení prokrvení, nižšímu okysličení tkáně a následné novotvorbě kolagenu. Zahřátím kolagenních vláken dojde k rozrušení disulfidových můstků, rozdělení na jednotlivé částice a ovlivnění aktivity vazivových buněk. Nejčastějšími vedlejšími účinky po ošetření pulzními barvivovými lasery jsou pooperační krvácení do kůže, která přetrvává 7-10 dní, zvýšení sytosti kožního zabarvení, jejichž vznik je popisován od 1-24%, častěji u tmavších fototypů, přechodné chybění kožního pigmentu a vznik puchýřů.

Frakcionované ablační lasery

Ablační lasery poskytují ošetření efektivní, které však nese s sebou řadu rizik od přetrvávajícího zarudnutí, bakteriálních či virových komplikací, zvýšení či snížení sytosti kožního zabarvení až po vznik plošných jizev. Provádí se v narkóze a doba potřebná k zotavení se počítá na týdny. Obtížně se ošetřují oblasti s tenkou kůží, jako je oblast v okolí očí, výstřih, hřbety rukou apod. Byla proto snaha o nalezení nových metod, obdobně účinných, ale s menšími riziky a kratší dobou rekonvalescence. Tyto všechny požadavky splňují frakcionované lasery. Pracují na principu stupňovitého tepelného rozkladu. Laserový paprsek je rozštěpen do mnoha tenkých paprsků, které jsou schopny pronikat hluboko do kůže a vytvářejí zde sloupce tepelného poškození. V okolí těchto poškození je ponechána oblast nepoškozené tkáně, což velmi výrazně urychluje hojení. Díky tomuto postupu je dosahováno efektu téměř srovnatelného s laserovým odpařením kožního povrchu, avšak s minimální dobou hojení a minimálními riziky.

Neablační lasery

K vyhlazení jizev se užívají i pro klienta nenáročné metody, které téměř nepotřebují žádné zotavení. Nevýhodou je nutnost řady opakování, velmi pozvolně nastupující efekt, výhodou již výše zmíněná nulová rekonvalescence. Nejrozšířenější je ošetřování Nd:YAG laserem o vlnové délce 1320nm, 1450nm, 1540nm a 1064nm.