Jak na chřipku

Podle různých zdrojů ročně onemocní chřipkou 10–20 % populace. jedná se sice o velké množství lidí, většina nemocných má však mírnější průběh. Chřipka přesto zůstává nebezpečným onemocněním a nelze ji zaměňovat za běžné nachlazení. Pro chřipku je typický sezónní výskyt se začátkem na podzim a vrcholem na přelomu ledna a února.

Vzhledem k pravidelnému výskytu je lákavá možnost prevence, hlavně ve smyslu očkování. Onemocnění je způsobeno virem, který má několik základních součástí zodpovědných za vlastnosti nemoci jako je například její nakažlivost. Tyto součásti se mohou každoročně měnit – mutovat, což způsobuje, že očkování se musí provádět vždy pro danou sezónu. Tým odborníků se před chřipkovou sezónou pokusí odhadnout „složení“ viru pro aktuální sezonu a podle toho se připraví vakcína. Očkování proto nemusí vždy fungovat a musí se každoročně opakovat. V každém případě, pokud očkovaná osoba onemocní, bývají příznaky, průběh nemoci a komplikace mírnější. Preventivní očkování tedy není vhodné úplně pro každého, doporučuje se zejména starším lidem zejména nad 65 let, při určitých chronických nemocech, při práci nebo pobytu v kolektivech, kde je větší riziko kontaktu s virem a nakažení (například zdravotníci). O vhodnosti očkování se poraďte se svým praktickým lékařem.

Chřipka se od běžného nachlazení liší v několika příznacích. V první řadě se jedná o výrazně těžší onemocnění. Nástup bývá obvykle náhlý, s rychlým rozvojem vysokých teplot (až ke 40 °C), zimnicí, třesavkou a celkovou schváceností. Časté jsou bolesti hlavy, může se projevit i citlivost na světlo. Příznaky doprovází únava a také bolesti pohybového aparátu (klouby, svaly). Ve srovnání s běžným nachlazením většinou není potřeba nemocné přemlouvat, aby zůstali v posteli. Může se přidat i nevolnost, zvracení a průjmy. Další příznaky jako je rýma, kašel jsou už podobné s běžnou virózou a nachlazením.
V obzvlášť těžkých případech je nutná hospitalizace. Pobyt v nemocnici se však týká spíše rizikových pacientů (například senioři, chronicky nemocní) nebo při rozvoji komplikací. Jinak je léčba chřipky symptomatická, což znamená, že ovlivňujeme pouze příznaky. Horečky většinou odezní do 3–4 dnů, celková nemoc pak trvá 7–10 dnů. Únava a vyšší náchylnost k jiným onemocněním může přetrvávat až měsíc. Běžně užívané léky jsou volně prodejné, návštěva lékaře je proto většinou na místě až při neustupujících závažnějších projevech nemoci. Kromě léků je nutný klidový režim na lůžku.

Pro zmírnění jednotlivých příznaků je dobré využít širokou nabídku dostupných přípravků, snaha „vydržet“ bez léků zde není na místě. V každém případě je nutné kontrolovat teplotu antipyretiky (léky proti teplotě – například Paramegal, Ibuprofen Galmed). Proti teplotě působí i různé kombinované přípravky obohacené vitamíny nebo látkami ovlivňujícími rýmu (Coldrex). Proti rýmě samotné působí například přípravek Olynth nebo Rhino-Stas. K dispozici je velké množství přípravků tlumících kašel. Ambrobene a Hedelix ovlivňují složení hlenu a napomáhají vykašlávání. Hodí se tak spíše při zahlenění. Na suchý dráždivý kašel se více hodí například přípravky Stopex, Stoptussin nebo Sinecod.

Je dobré zajistit dostatečný přísun vitamínů. Nejlepší jsou přírodní (ovoce), můžete však využít i vitamínové preparáty dostupné v lékárně. Výše uvedené přípravky se hodí na krátkodobé použití v době akutních příznaků. Nejsou vhodné pro dlouhodobé použití. I když jsou volně prodejné, jedná se o léčiva a pro jejich použití je nutné nastudovat informace v příbalovém letáku nebo se nechat poučit lékařem, či v lékárně.

Mudr. Boris Oniščenko