184

Nebezpečná klíšťata

Klíšťata se živí krví savců, plazů i ptáků. Při sání se mohou nakazit bakteriemi nebo viry, které tato zvířata běžně přenáší, a potom může dojít k přenosu těchto infekcí do krve člověka. Klíšťata se pohybují lezením po zemi a nahoru po rostlinách. Přichytí se na procházejícího zvířecího nebo lidského hostitele pomocí háčků na svých nohou.

Nebezpečná klíšťataŽivotní cyklus klíštěte má čtyři stadia – vajíčko, larva, nymfa a dospělý jedinec. Klíšťata se mohou přisát a přenášet onemocnění během posledních tří stadií. Larvy, pozorovatelné pouhým okem, vypadají jako zrnka prachu, nymfy jsou o něco větší – podobné zrnku máku nebo špičce špendlíku. Dospělá klíšťata mají osm nohou a dosahují velikosti malých pavouků. Jednotliví dospělí jedinci se mezi sebou mohou lišit barvou (od červené po tmavě hnědou až černou). Během přisátí se může dospělá samička zvětšit až na velikost hrachového zrna.

Klíšťata jsou po komárech hned druhá, co se počtu přenosů nemocí týče. Z onemocnění je významná především klíšťová encefalitida, která se vyskytuje v oblastech, kde žijí infikovaná klíšťata. Klíšťata obývají stinné a vlhké lesy, travnaté paseky, otevřená pole a křoviny. Žijí jak ve venkovském, tak i městském prostředí.

Onemocnění po přisátí klíšťat se vyskytují skoro po celé Evropě. V některých regionech převažují některá onemocnění nad ostatními. V Evropě se vyskytují tato onemocnění přenášená klíšťaty: klíšťová encefalitida, lymská borelióza, klíšťová návratná horečka a krymsko-konžská hemoragická horečka.

Za loňský rok bylo v ČR hlášeno 4 646 případů onemocnění lymskou boreliózou. Ve 20–30 % nákaz přitom nemusí být pozorovány žádné příznaky, v první fázi onemocnění borelióza přechází do těžko léčitelných chronických forem. Každé třetí klíště je přenašečem původce lymské boreliózy, zde je nejdůležitější včasná diagnóza a okamžitá léčba antibiotiky.

Nemoci přenášené klíšťaty

Lymská borelióza

Bakterie proniknou ze zažívacího traktu klíštěte zpravidla do 12 hodin po přisátí do krevního oběhu a šíří se dále v lidském či zvířecím organismu. Obvykle způsobí nejprve kožní zánět, jedná se o červenou skvrnu, která se zvětšuje a nazývá se erytém. Často se může objevit i lehce zvýšená teplota, bolesti svalů, hlavy, příznaky připomínající lehkou virovou infekci – chřipku. V prvních dvou až třech týdnech může u vnímavých osob a u osob se sníženou obranyschopností dojít k rozšíření infekce. Poměrně často bývá doprovázena i zánětem kloubů a svalů. Někdy se vyskytují i projevy zánětlivého postižení nervového systému s obrnami, bolestmi a známkami zánětu mozkových blan, mozku i míchy. Mohou být také oteklé lymfatické uzliny a ne vždy borelióza začíná zánětem pokožky. Někdy připomíná zprvu banální virové onemocnění, ale chybí rýma a kašel. Prevencí je rychlé odstranění přisátého klíštěte, dezinfekce ranky a okolí nejlépe jodovými preparáty, vyšetření živého klíštěte na přítomnost spirochet a poté následná léčba antibiotiky.

Klíšťový zánět mozku (klíšťová encefalitida)

Ve volné přírodě se člověk nejvíce nakazí přisátím infikovaného klíštěte při pobytu v listnatých či smíšených lesích. Kromě tohoto způsobu přenosu původce onemocnění jsou známy též případy nákazy alimentární cestou – požitím tepelně nezpracovaného mléka nebo mléčných výrobků, které pocházejí z infikovaných zvířat. Příznaky klíšťového zánětu mozku se vyvíjí po uplynutí 7–14 dnů od přisátí infikovaného klíštěte. Spektrum a závažnosti příznaků nebývají u všech postižených stejné. Vyskytují se případy s lehkým průběhem připomínající spíše virové onemocnění dýchacích cest, ale také klinické závažné formy onemocnění s dvoufázovým průběhem a různě těžkým postižením centrálního nervového systému. Při dvoufázovém onemocnění se v první fázi objevují netypické chřipkové příznaky, pak následuje 4–10denní období, kdy se pacient cítí zcela zdráv. Pro druhou fázi jsou typické vysoké horečky a příznaky postižení centrálního nervového systému různé závažnosti (od bolesti hlavy a světloplachosti přes poruchy spánku, paměti, koncentrace, dezorientaci a postižení hlavových nervů až po ochrnutí ruky či selhání důležitých center v prodloužené míše a smrt). Nejzávažnější forma postihuje nejčastěji lidi nad 60 let.

Po pobytu venku v přírodě je důležité pečlivě prohlédnout své oblečení i tělo kvůli klíšťatům. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat podpažím, tříslům, nohám, pupku, krku a hlavě.

Ehrlichióza je nově objevená infekce, která má podobný klinický obraz jako borelióza. Nejběžněji se vyskytuje horečka, pocit slabosti, bolesti hlavy, svalů a kloubů. Další onemocnění přenášené klíšťaty je bartonellóza, která se přenáší klíšťaty a blechami především z koček a psů na člověka. Babesióza postihuje hlavně lidi bez sleziny a starší 50 let. Rickettsióza je přenášená též většinou klíšťaty, štěnicemi, blechami a projevuje se horečkou, kašlem a chřipkovými příznaky.

Diagnostika těchto onemocnění se provádí sérologickými testy krve. Velice důležitá je včasná diagnostika a podání antibiotik.

Preventivní opatření

Nejlepším způsobem ochrany proti onemocněním po přisátí klíštěte je prevence před samotným kousnutím. Je důležité používat repelenty na hmyz a ochranné oděvy, například dlouhé kalhoty a vysoké boty. V oblasti s endemickým výskytem klíšťové encefalitidy se doporučuje vakcinace, ale tato vakcína nechrání před jinými onemocněními, která klíšťata přenášejí. Včasné a správné vyjmutí klíštěte je velmi důležitým prvkem ochrany. Pokud je klíště odhaleno a vyjmuto včas, značně se snižuje riziko přenosu infekce. Po pobytu venku v přírodě je důležité pečlivě prohlédnout své oblečení i tělo kvůli klíšťatům. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat podpažím, tříslům, nohám, pupku, krku a hlavě. U dětí se klíšťata často objevují ve vlasech, jsou malá a snadno přehlédnutelná.

Kousnutí klíštětem obvykle vypadá jako tmavá opuchlina s malým stroupkem, který není možné smést, a obvykle není bolestivé. Klíště je třeba vyjmout co nejdříve, aby se minimalizovalo riziko přenosu bakterií nebo virů. Je důležité vyjmout celé klíště tak, aby v ráně nezůstala utržená hlavička. Klíště odstraňujte pinzetou nebo speciálními kleštičkami. Pokud jej odstraňujete holýma rukama, pak si je pečlivě omyjte. Klíště uchopte co nejblíže pokožce a opatrně kývavými pohyby vyviklejte a vytáhněte. Ranku po vytažení klíštěte ihned desinfikujte jodovou tinkturou nebo např. alkoholem. Klíště příliš nemačkejte, nezahřívejte ani na něj neaplikujte žádné látky, neboť klíště by mohlo vyprázdnit obsah břicha do rány, což by znamenalo přenos bakterií a virů. Klíště držte v pinzetě, zabalte do toaletního papíru, spláchněte a pečlivě si umyjte ruce mýdlem v teplé vodě. V ráně může někdy zůstat malá část úst klíštěte, která není nebezpečná a po pár dnech spolu s ránou zmizí. Pokud se však otok nezmírní během několika dní, měli byste vyhledat lékaře. Pokud chcete vědět, zda bylo klíště infikované, odešlete ho do laboratoře na vyšetření.

Adresa: Gen-Trend s. r. o., Laboratoře molekulární biologie, Hůry 149, 37371 Rudolfov.

Aktuality v Mojí lékárně

6. 9. 2016

TV reklama

31. 8. 2016

TV reklama - ZÁŘÍ 2016

Doporučujeme

APRICARC B17 s meruňkovým...

Rakytník a reishi podporují přirozenou...

Moje lékárna - Vitamin C...

Přispívá k udržení normální funkce imunitního...

Moje lékárna - Cerutin,...

Přispívá k normální tvorbě kolagenu pro...

Ladival mléko pro norml....

Obsahuje vysoce účinné antioxidanty a zklidňující...

Navíc ani korunu!

Výrobky Moje lékárna - Testováno na kvalitu

Doplněk pro život

Ortho Help Collagen 150 kapslí

 

Podívejte se na naši novou TV reklamu