189

Islandská pohádka

Islandská pohádkaTato cesta Islandem je v mnohém úplně jiná než ty předchozí. Jsem zde sám, mám k dispozici odolný vůz a na objevování a focení mám skvělých pět týdnů. Objevuji nová, dosud nepoznaná zákoutí.

Offroad, prostě čtyřkolka, je na Islandu mimořádně důležitá věc. Mnoho neopakovatelných přírodních skvostů se nachází v „jinoplanetárním“ vnitrozemí. Jsou tam cesty velmi různých kvalit, ale i terén bez cest. Kvůli co nejlepšímu focení jsem do oblasti Landmannalaugar zajel nakonec třikrát. Z jihu od Víku je při náročné, ale velmi fotogenické cestě potřeba s vozem překonat asi 15 říčních brodů. Nejsou příliš hluboké, ale jak to máte před prvním broděním vědět, že? Jinde jsou ale brody výrazně hlubší. Takové cestování je zábavné, dobrodružné, ale namístě je i přirozený pud sebezáchovy. Statistiky utopených aut by mohly vyprávět!

Islandská pohádkaJednu noc na severu, nedaleko jezera Mývatn, jsem přespal na farmě. Majitelka i personál byli „islandsky“ vstřícní, tak jsem neodolal a ochutnal i místně upravené skopové z vlastního chovu. I když se na Islandu pěstuje překvapivě kdeco (geotermální energie vytápí četné skleníky, ve kterých najdete tropické ovoce – banány, rajčata, okurky, okopaniny a další), lokální víno mi nenabídli. Nevadí, zapil jsem to kalifornským a bylo to skvělé. Teplé jídlo nejím často, ale když už, chutnají mi místní houbové, zeleninové a rybí polévky.

Nečekaná byla i cesta za polární kruh. V Dalvíku jsem nasedl do lodi a po třech hodinách klidné plavby na sever doplul do přístavu Sandvík na ostrově Grímsey. Jel jsem sem ani ne tak proto, abych překročil severní polární kruh, ale hlavně kvůli papuchálkům. Patří mezi alky, loví ryby a žijí ve velkých koloniích. Zobáky alek jsou kvůli lovení ryb specifické, u papuchálků navíc pestře barevné.

Islandská pohádkaMěl jsem štěstí. Počasí přálo, v polární zóně jsem běhal v tričku (!) a papoušci severu byli k fotografování docela vstřícní. Při předchozích návštěvách Islandu jsem papuchálků viděl pár desítek, teď během několika hodin minimálně tisíc. Tito zábavní ptáčci s barevnými zobáky jsou bezesporu symbolem severu. Já jsem si je mimořádně oblíbil. Některé jedince jsem fotil z několika decimetrů. Mám na to svoji metodu. Hraji známou dětskou hru „na zpomalený film“ a dělám, že se jako dívám úplně jinam, že mě nějací ptáci vůbec nezajímají. Když neodletí, pomalu na ně zaměřuji svůj aparát a snímám. Museli mě mít za blázna. Papuchálci na Grímsey si po mém odplutí jistě oddychli. Dost jsem je totiž na příkrých útesech a pobřežních loukách pronásledoval. Mě už tradičně pronásledovali agresivní arktičtí rybáci. Chrání svá hnízdiště. Nalétávají jako kamikadze a dovolí si i klovnout do zad nebo do hlavy. Jde z nich hrůza, ale už jsem si docela zvykl. Jejich zlověstné skřehotání „kría“ mi bude znít v uších ještě dlouho.

Islandská pohádkaMám neskutečné štěstí na mimořádně dobré počasí. Téměř denně si tu připadám jako u Středozemního moře. Obloha je modrá a hřejivé slunce nebezpečně opaluje. Island v tomto světle vypadá velmi přátelsky. Když k tomu přičteme efekt polárního dne, kdy slunce téměř nezapadá, hrozí, že budeme stiženi nenadálou nemocí. Jmenuje se „fotografické šílenství“. Mám ji už několik dní. Úplně jsem ztratil pojem o čase. A to doslova. Nebudete mi asi věřit, ale poté, co se mi zastavily hodinky, vypověděl na téměř tři dny službu i mobil. Docela zamrzl a já tak neměl možnost zjistit, kolik je právě hodin. Všechny aparáty a navigace naštěstí spolehlivě fungovaly, ale i tak jsem občas někoho v bílé noci potkal a on mě šokoval, že je třeba půl druhé ráno. A já vesele fotil a fotil a fotil… Takové orgie jsem zažíval nejvíce ve fotogenických Západních fjordech. Když rudé půlnoční slunce vystřelovalo od čistého horizontu svou záři zespodu na zajímavě tvarované mraky a to vše se odráželo v odlivových tůňkách na bělostných písčitých plážích, vzrušením a radostí jsem ani nedýchal. Takové stavy jsem prožíval i v průběhu dní. Západní fjordy patří bezesporu k přírodním pokladům Islandu.

I když jsem se krás a kladů tohoto evropského skvostu pouze letmo dotkl, doufám, že jsem některé z vás třeba i vyprovokoval, abyste se přesvědčili, zda jsem nepřeháněl.

Jiří Kolbaba, www.theworld.cz

Aktuality v Mojí lékárně

8. 3. 2016

TV reklama - JARO 2016

25. 11. 2015

Testováno na kvalitu

Doporučujeme

Moje Lékárna Varilex...

  cévní systém  Diosmin 450mg +...

Moje lékárna - Cerutin,...

Doplněk stravy se sladidlem – přispívá k...

Moje lékárna - Vitamin C...

Doplněk stravy Vitamin C patří k...

Moje lékárna - Vitamin C...

Doplněk stravy Vitamin C patří k...

Navíc ani korunu!

Výrobky Moje lékárna - Testováno na kvalitu

Podívejte se na naši novou TV reklamu

Doplněk pro život

Pharmos slaví 25 let